Ministryně Schillerová: Dvě třetiny občanů považují EET za pozitivní opatření

25.07.2019 20:16

Projev na 10. schůzi Senátu dne 25. 7. 2019, ke změně zákona o evidenci tržeb.

Ministryně Schillerová: Dvě třetiny občanů považují EET za pozitivní opatření
Foto: Repro TV Prima
Popisek: Ministryně financí Alena Schillerová

Takže dobrý den, ráda vás zase vidím po krátké době a dovolte mi, dámy a pánové, abych stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění zákon o evidenci tržeb a zákon o dani z přidané hodnoty.

Nejprve mi dovolte, protože jsem tu poprvé s tímto zákonem, abych vše zasadila do trochu širšího kontextu, než přejdu k základním částem novely zákona o evidenci tržeb. Tato vláda, ale i vlády předcházející od roku 2014 podporují českou ekonomiku, hospodaření státu, vyšší investice a růst životní úrovně s jasnou filosofií, že není nutné shánět peníze plošným zvyšováním daní.

Takže plošné zvyšování daní věřím, že je minulostí. Naopak současná vláda daně snižuje a jen za rok 2018 byly sníženy daně o 24 miliard. A celkem od roku 2014 dokonce o více než 100 miliard Kč. To všechno je díky lepšímu výběru a boji s daňovými úniky a podvody. Je to již 2,5 roku, co Ministerstvo financí spustilo jedno z nejdůležitějších systémových opatření k narovnání podnikatelského prostředí – elektronickou evidenci tržeb.

Systém od prvního dne funguje bez technických problémů a svoje ambiciózní cíle plní. To znamená, že obavy – a dnes si to můžeme říct naprosto otevřeně – všichni máte za sebou, a máme, konkrétní zkušenosti. Obavy z dlouhého čekání na účtenku v obchodech, ani z hromadného ukončování podnikatelské činnosti se v žádném případě nepotvrdily. Obchodníci zaevidovali dohromady 10,5 miliardy účtenek při průměrné době odezvy 17 milisekund.

Hlavním přínosem zavedení elektronické evidence tržeb – a na tom si prosím trváme – je narovnání podnikatelského prostředí. Protože nikdo nesmí využívat neplacení daní pro získání výhody v konkurenčním boji. Celkový fiskální přínos přesáhl ke konci loňského roku 20 miliard Kč. A každý z nás už poznal, jak jsem řekla před chvílí, EET v praxi a může si udělat vlastní obrázek. Všichni nakupujete, tak víte, jestli se kvůli němu tvoří fronty u pokladen, jestli se čeká v restauraci dlouho na účet nebo kolik obchodů nebo restaurací ve vašem okolí položilo placení daní na záda.

Každý se tedy může jednoduše přesvědčit, jestli se naplnily obavy o pozice, tak, jak jsme o nich slyšeli ať už při prvním projednávání, tak teď při projednávání novely, anebo nikoliv. A já jsem velice ráda, že veřejnost podporuje EET. A není pro mě vůbec překvapivé, že více než dvoutřetinová většina občanů – je to asi 68 %, mám tady ten průzkum – považuje EET za pozitivní opatření. Stejně jako jej podporuje drtivá většina podnikatelských a oborových organizací, které zastupují stovky tisíc podnikatelů a živnostníků. všichni mě přišli podpořit do výborů Poslanecké sněmovny, kde se novela projednávala.

Proto jsem velmi ráda, že se nám podařilo počátkem června v Poslanecké sněmovně prosadit tuto velmi důležitou novelu, která upravuje náběh 3. a 4. fáze, přináší nejmenším podnikatelům možnost evidovat své tržby ve zvláštním papírovém režimu a významným způsobem snižuje DPH na vodné, stočné, stravovací, ale i odborné služby s vysokým podílem práce rukou.

To je další snížení daní, které na vyšších maržích pocítí živnostníci a podnikatelé. Pro ně je tentokrát určeno. V případě vodného a stočného, které podléhá cenové regulaci Ministerstva financí, pak snížení DPH pozná přímo zákazník na nižších konečných cenách. Jedná se tedy o novelu, kterou vám za chvíli podrobněji představím.

Dovolte mi ještě, abych se zastavila u jednoho velmi citlivého tématu, i když nesouvisí přímo s elektronickou evidencí tržeb, ale předpokládám, že to téma tady také dnes zarezonuje. A já předpokládám, že se k němu vyjádřím i potom po rozpravě, ale už teď bych ho chtěla avizovat.

Já občas slýchám především z řad opozičních politiků, že vláda nic nedělá s daňovými úniky velkých korporací, ale že se zaměřují jenom na malé. A že elektronická evidence tržeb je právě příkladem toho, že se zaměřuje na ty malé. Není to pravda. Opakuji, není to pravda a nikdy to pravda nebyla. My se zaměřujeme, myslím teď finanční správa, Ministerstvo financí pouze prostřednictvím legislativy, na velké ryby, a máme výsledky. Stačí se podívat na daňové doměrky, které jsou rekordní. Jen za rok 2018 se podařilo snížit daňovou ztrátu, případně zvýšit základ daně těchto korporací – bavíme se o velkých korporacích – o více než 18 miliard. Rok 2018 byl v tomto ohledu úspěšný jako předchozích 5 let dohromady.

V rámci daňového balíčku na rok 2019, to znamená balíčku, který nakonec schválila, přehlasovala Poslanecká sněmovna, ale který se stal účinný v letošním roce, tak jsme přišli s celou řadou opatření, která boj s daňovými úniky velkých ryb ještě zintenzivní. Jedná se například o omezení odečitatelnosti úroků od základu daně limitem 80 mil. Kč, nebo 30 % (EBITDA), zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí, zdanění ovládaných zahraničních společností nebo pravidla proti zneužívání nesouladu daňových systémů.

Zavedli jsme také povinnost pro korporace, která vyplácí do zahraničí větší podíly na zisku, známé dividendy, aby tuto výplatu oznámily správci daně. Díky tomu získá finanční správa možnost lépe mapovat toky zisků plynoucích mimo naši zemi. A další cenný nástroj v boji proti daňovým únikům právě těchto velkých korporací. Přestože si stojím za tím, že samozřejmě vyplácení dividendy není vždycky protiprávní. Není protiprávní, je v souladu s dividendovou směrnicí. A ty firmy si předtím tady vyplácely dividendu z nezdaněného zisku, ale samozřejmě my musíme bojovat s tím, co je skrytou dividendou. S agresivním daňovým plánováním.

A mohu vám říct, že na půdě Evropské unie je Česká republika v tomto směru „eurohujerem“. My jsme byli jedni z prvních, kteří implementují veškeré předpisy Evropské unie, které jdou s cílem bojovat proti těmto velkým korporacím. A vnitrostátní úprava, kterou jsme přijali, tzn. povinnost firem sdělovat, do kterých zemí a v jaké výši vyplácí dividendy, tak, aby mohla finanční správa kontrolovat, zda skutečně jsou to dividendy ze zdaněného zisku, zavádíme letos pro velmi úspěšné hlášení z roku 2016, kdy se zavedla povinnost pro tyto korporace, aby hlásily platby mezi takzvanými spřízněnými osobami. Aby se sledovalo, že skutečně tam nedochází k nějakému zneužívání. A to přineslo velmi velké výsledky. Takže nejenom implementace evropských předpisů, ale také naše vlastní vnitrostátní řešení.

Úspěšně také řešíme sdílenou ekonomiku. Včera jsem vás informovala v rámci novely zákona o místních poplatcích nad rámec, že jsme uzavřeli memorandum se společností Uber, na základě kterého získává finanční správa cenné informace, aby mohla kontrolovat, zda jednotliví řidiči nebo zaměstnanci zdaňují, zda dochází k plnění daňových povinností. Dobrovolně se firma Uber zavázala mít EET, a také už ho má přes vlastní platformu, tedy je přímo napojená na finanční správu. Takže jsem vám říkala, že máme tady takovou kuriózní situaci, že čeští taxikáři nemusí mít zatím EET, protože spadají do 3. vlny, která je předmětem této novely. A naopak taxikáři platformy Uber, kteří dnes už pod EET spadají, protože platforma se k tomu sama zavázala.

A další krok je novela zákona o místních poplatcích, která je velmi významným krokem v získávání informací o platformě AirBNB, pronájmu atd, to jsem vám tady včera vyprávěla. Myslím si, že vám to ještě zůstalo v paměti.

Nicméně naším dalším návrhem, který doputuje postupně, protože teď je po meziresortním připomínkovém řízení, doputuje, až proputuje Poslaneckou sněmovnou až sem, je návrh digitální daně. Chceme zavést novou digitální daň, která dokonce ten náš návrh podle prestižního Bloombergu bylo ohodnoceno tak, že Česko ukázalo světu, jak správně zdanit internetové giganty. Protože nejen u nás, ale v každé zemi platí, že bez vybudované infrastruktury, bez správního systému by tam žádná firma, která dělá byznys přes internet, neprodala a nevydělala vůbec nic. A to je vůči tradičnímu byznysu, který příslušné zemi platí daň z příjmů, nefér. Proto jsme se rozhodli zavést digitální daň.

Přestože jsem od samého počátku, co jsem ministryní financí už v první Babišově vládě, podporovala platformu OECD, protože si myslím a stojím si za tím, že nejsprávnější je zavést digitální daň celosvětově. Podporovala jsem i francouzského ministra financí, který chtěl zavést digitální daň na evropské úrovni, protože si pořád říkám, že to je dobrá varianta. A když oba tyto – OECD je běh na dlouhou trať a evropské řešení spadlo pod stůl – rozhodli jsme se po vzoru dalších zemí, že zavedeme digitální daň i u nás.

On ani mezinárodní rychlík neprojede přes Českou republiku, když tu nebudou postavené koleje. Stejně tak tyto internetové firmy by tady těžko mohly bez naší infrastruktury provozovat svoji činnost. A proto se domnívám, že je fér, aby jakousi vyrovnávací daň České republice zaplatily. Počítáme s výnosem asi 5 miliard pro státní rozpočet.

A díky všem těmto opatřením, bez nich by to nešlo, a usilovné práci si můžeme dovolit snižovat administrativu a zátěž podnikatelů. Proto od dubna jsou účinné vyšší paušální výdaje, které znamenají pro živnostníky méně papírování, ale také o 1,5 miliardy více v jejich kapsách. A díky našemu návrhu, na kterém pracujeme, zavedení tzv. paušální daně, získají podnikatelé, jejichž roční příjem nepřekročí 1 mil. Kč, to znamená opravdu ti nejmenší, možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmů, sociální, zdravotní. Zaplatí jednu paušální daň, finanční správa to rozúčtuje, tím to končí. Nebudou muset podávat daňové přiznání a nebude u nich nikdy probíhat daňová kontrola. Tohle bude skutečně velké.

Je to jakési malé jednotné inkasní místo, ale my si klademe reálné cíle. Cíle, které je možné prosadit a které je možné zrealizovat. Ne jako jednotné inkasní místo v roce 2012. To byl nereálný vzdušný zámek. A bylo dobře, že tehdejší vláda, která nastoupila v roce 2014, ho zrušila. Toto je reálné, protože samozřejmě vedle toho musíte vybudovat ještě IT. Propojit IT systémy, tak, aby ten systém fungoval. A vedle toho velice intenzivně pracujeme na mém absolutně prioritním projektu online finanční úřad, který jsem asi před čtrnácti dny nebo třemi týdny představila novinářům.

A po tomto úvodu si dovolím, kdy jsem se snažila to vložit do kontextu, si dovolím podrobněji říct pár slov k samotné novele zákona o evidenci tržeb. Proč jsme vůbec přistoupili k novele? Když v prosinci dva tisíce – to strašně letí – sedmnáct bylo vydáno, ne, osmnáct, byl Ústavní soud... Sedmnáct, jsem posunutá v roce, sedmnáct. Vydal rozhodnutí Ústavní soud – děkuji, pane senátore, tak už v lednu jsem svolala na Ministerstvo financí, protože jsem byla asi čtrnáct dní ministryní financí, svolala jsem všechny zástupce podnikatelských svazů a komor a představila jim tři varianty řešení novely. Protože samozřejmě jsme plně akceptovali Ústavní soud. Ocenili jsme to, že Ústavní soud uznal legitimitu tohoto nástroje a samozřejmě vytkl tam určité nedostatky, které jsme plně do této novely zapracovali.

Některé absolutně, jako to, že platební karta se nebude považovat za hotovostní platbu. A další, přestali jsme na účtenky dávat daňové identifikační a číslo a celou řadu takovýchto spíše technických věcí, ale samozřejmě byli jsme si vědomi toho, že Ústavní soud zrušil zmocnění pro nařízení vlády stanovovat možnost výjimek.

A tím řekl, musíte se jednou provždy rozhodnout, jak to v zákoně bude, protože každá další úprava bude možná pouze zákonem. A to je samozřejmě v pořádku. On řekl vlastně, EET je vlak, který jede správným směrem, a vy se rozhodněte, které vagóny k němu připojíte, či nikoliv.

Takže já jsem svolala tyto podnikatelské svazy a komory, všechny, které působí na území České republiky, a představila jsem jim tři varianty řešení. Nebudu vám teď už říkat, které to byly, to je irelevantní, teď se zaměřím na tu, na které byla absolutní většinová shoda. A ta je právě v této novele. A týká se těch nejmenších. A možnosti zavést pro ně takzvaný off-line režim, tzn. režim neekonomický. Takže napříště ti nejmenší, ti, kteří mají příjmy do 1 milionu, mají minimálně 2 zaměstnance, maximálně 2 zaměstnance, pardon, tak se budou moci rozhodnout. Buď půjdou cestou elektronických tržeb, nebo se rozhodnou a požádají o tento off-line režim. A při tom off-line režimu jsme zase nevymýšleli nevymyšlené, ale vyšli jsme z toho, co už dnes dělat musí.

Já vždycky ráda používám ten příklad, sedí tady dámy. Když přijdeme ke kadeřníkovi, kadeřnice dnes nemusí mít ještě evidenci tržeb, protože spadá do 3. vlny, tak na požádání musí vydat účtenku. Pokud samozřejmě nemá nějaký maloobchodní prodej atd. Teď myslím skutečně, když poskytuje tuto službu, abyste mě nechytali za slovo. Další povinnost, kterou má ten, kdo nemusí mít ještě dnes evidenci tržeb, tak si průběžně musí vést evidenci příjmů. Tak tuto evidenci příjmů jednou za čtvrt roku v excelové tabulce pošle finanční správě. A ty účtenky si vyzvedne zdarma na kterémkoliv územním pracovišti na územní správě.

Takže není to nic, co by podnikatelé dnes dělat neměli, dělají to samozřejmě na požádání. Když účtenku nechcete, tak ji dostat nemusíte. U těch, kteří nemají evidenci tržeb, tak to budou napříště dělat povinně. Anebo se rozhodnou pro evidenci tržeb. To už bude na nich.

Samozřejmě jsou tam tři výjimky, které přinesla praxe po zavedení první, druhé vlny. Týká se telekomunikačních služeb, tržeb z hazardních her a obchodní letecké dopravy. A potom nevidomých – to bylo převzato ze zrušeného nařízení vlády. To znamená, podniká-li nevidomý živnostník, např. to jsou různí ladiči pian, maséři, tak bude moci mít trvale výjimku. Oni ji ani nepožadovali trvale, protože upozorňovali na to, když jsme tehdy formou nařízením vlády, ta bývalá vláda, když to schvalovala před volbami, tak upozorňovala na to, že nejsou ještě vyvinuta zařízení. Nicméně nakonec po debatě s Národní radou zdravotně postižených, se Svazem osob nevidomých jsme se dohodli, že tam tuto výjimku převezmeme.

Obchodní letecká doprava, to jsou případy často z praxe. V Singapuru česká letecká společnost prodává letenku, měla by mít EET, technicky neřešitelné. Hazardní hry jsme z toho vyňali z toho důvodu, že dnes díky zákonu o hazardu – a daň s tím teď nesouvisí – jsou nastaveny tak pevné regulace, že v tuto chvíli nebyl dán důvod po těch velkých debatách, které se vedly, aby se to regulovalo ještě dále. Já jsem tady v žádném kasinu nebyla, ale popisovali mi to tak, že by musel při každé hře vydávat účtenku, že by to bylo poměrně neefektivní, technicky nemožné. A navíc dneska tam máme tolik regulí a různých sledování a kontrol, že nakonec jsme po debatách od toho ustoupili.

A telekomunikační služby, to jsou různé prodeje přes internet, kdy je tam taková elektronická stopa a technicky také složité, přes různé karty, SIMky atd., kde by musela být všude účtenka. Takže to jsou věci, které se tam daly, které přinesl život, které nikdy nikdo nepřipomínkoval, když se přijímal původní zákon, ten první zákon, ten základní zákon o evidenci tržeb, a přinesl ho prostě život.

Další výjimky schválila Poslanecká sněmovna. Já jsem s nimi nevyslovila souhlas, nicméně poslanci takto rozhodli. Týkají se některých služeb sociální péče. Já jsem s tím nesouhlasila zejména z toho důvodu, že jsem tam vyložila, jakým způsobem kdo vlastně dneska v této zemi poskytuje sociální péči. Že to nedopadá ani na žádnou příspěvkovou organizaci, ani na žádnou neziskovou organizaci. Vysvětlila jsem tam všechny principy, že jich se EET týkat nebude. A může tam být velice malá skupina, dokonce jsem to nechala rychle zjistit, která se zaměřuje na nějakých 200 podnikatelů, kteří mají sociální služby jako podnikatelskou činnost. A upozornila jsem na rizika, že můžeme s vaničkou vylít i dítě, že vlastně můžeme osvobodit o EET i různé obchodníky, které považujeme za šmejdy, protože nám obchodují s chudobou a tady s tímto sociálním bydlením.

Nicméně bylo to schváleno, stejně jako byl schválen předvánoční prodej sladkovodních ryb. Byl osvobozen, zase jsem s tímto nesouhlasila, byla to vůle Poslanecké sněmovny, kterou samozřejmě musím respektovat.

Ještě bych vás chtěla upozornit, že velice důležitou součástí této novely je novela zákona o dani z přidané hodnoty. My tak, jak jsme motivovali první vlnu, že jsme snížili DPH u stravovacích služeb a nealkoholických nápojů z 21 % na 15 – bylo to po dlouhých 15 letech velmi pozitivně vnímáno, tak v tom pokračujeme a snižujeme dále na 10 %. Pak snižujeme, abychom motivovali 3., 4. vlnu, tak snižujeme tam, kde nám to směrnice umožňuje, služby s vysokým podílem lidské práce. Jsou to kadeřnické služby, jsou to různé opravy, šití oděvů, kožedělných výrobků, kol... Možná jsem na něco zapomněla. A současně jsme připojili také snížení vodného, stočného – to nesouvisí s EET, ale tam chceme skutečně díky tomuto prostředku zabezpečit snížení konečné hodnoty pro občany této země, protože my to skutečně pohlídáme díky cenovému výměru. U této strategické suroviny to můžeme provést.

Ty důvody jsou takové, že chceme podnikatelům 3., 4. vlny, protože zase se to dotkne hodně těch nejmenších, ulevit. Předpokládáme, že oni si ten rozdíl, který získají kromě vodného a stočného, tam rozhodně žádným vodárenským gigantům ulevovat nechceme, tam naopak to pohlídáme, tak samozřejmě počítáme s tím, že si to tak jako 1. vlna ponechají, že se to nepromítne do konečné ceny. Což jsme tím samozřejmě sledovali.

Na půdě Poslanecké sněmovny pak došlo ještě ke sjednocení daně z přidané hodnoty u knih, eKnih a audioknih na základě pozměňovacího návrhu, na kterém jsme spolupracovali jako Ministerstvo financí, a který jsem podporovala. Děkuji vám za pozornost a samozřejmě jsem připravena po celou dobu zodpovídat vaše dotazy. Děkuji vám.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Světnička: Je mezi Leninem a Minářem rozdíl jen 100 let?

22:30 Světnička: Je mezi Leninem a Minářem rozdíl jen 100 let?

K prvnímu jsme byli roky "masírováni", ale ten druhý je o 100 let "zkušenější".