Dobrý den, dámy a pánové.
Nejdřív bych chtěla obecně uvést, přece jenom jsme ve třetím čtení, říkám konečně a s nadšením, takže bych uvedla takové shrnutí a pak zareaguju na pana předsedu Jurečku, protože už vystoupil, tak já se vyjádřím k některým těm věcem, které tady zmínil. A pak samozřejmě budu reagovat na vás tak, jak bude potřeba.
Takže já teď před vás dnes předstupuji, doufám naposledy, se zákonem o EET 2.0. Uvidíme, no, naposledy možná ne, tak naposledy teď před prázdninami, abych to nepřehnala, abych vám představila vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů a zároveň vás požádala o podporu ve třetím čtení. Tím dnešním hlasováním se završí několikaměsíční práce na jedné z hlavních priorit vlády Andreje Babiše i na jedné z mých klíčových priorit ve funkci ministryně financí.
Nejde přitom jen o zákon, který upravuje fungování veřejných financí. Je to návrh, který vyjadřuje, jaké podnikatelské prostředí v této zemi chceme. Jaké chceme vytvářet v České republice prostředí, ve kterém platí stejná pravidla pro všechny a poctiví podnikatelé nejsou znevýhodňováni vůči těm, kteří své povinnosti obcházejí.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
EET 2.0 představuje moderní, výrazně jednodušší systém evidence tržeb, který pomůže omezit šedou ekonomiku, zajistí spravedlivější výběr daní a narovná podmínky podnikání v této zemi. Dnešní hlasování má i jistou silnou symboliku. Přesně před sedmi měsíci byla jmenována vláda Andreje Babiše a převzala odpovědnost za řízení České republiky. Občanům jsme tehdy dali jasný závazek, že vrátíme do české politiky odpovědnost, předvídatelnost a důslednou správu veřejných financí. Slíbili jsme, že nebudeme zvyšovat daně poctivým lidem, ale že budeme lépe vybírat ty, které mají být podle zákona odváděny už dnes. A především jsme slíbili, že poctivost přestane být konkurenční nevýhodou. A já jsem přesvědčena, že to dnešní hlasování bude jedním z důkazů, že tento závazek naplňujeme.
Moderní podobu evidence tržeb pod názvem EET 2.0 jsem veřejnosti představila letos v únoru. Od té doby jsme na Ministerstvu financí odvedli obrovský kus práce. Návrh jsme připravili v úzké spolupráci s podnikatelskými svazy i odbornou veřejností. Nakonec na té tiskové konferenci, kde jsem EET 2.0 představovala, stáli všichni zástupci svazů a komor v této zemi vedle mě.
Chcete, aby Andrej Babiš pravidelně jednal s Petrem Pavlem?Anketa
Následně návrh získal podporu vlády a zamířil do Poslanecké sněmovny, kde prošel – a to si obzvlášť cením a chtěla bych to tady zdůraznit – bez obstrukcí i druhým čtením. To znamená, že ta debata a oceňuji to i ze strany opozice, byla věcná a byť nesouhlasná, beru na vědomí, tak byla prostě k věci a debatovalo se konkrétně o těch bodech. To je obrovský posun od doby, kdy se projednávalo EET.1
Během projednávání zde od tohoto mikrofonu opakovaně zaznívalo, to musím zmínit, že se údajně vracíme do roku 2016 a že obnovujeme původní elektronickou evidenci tržeb, že přijetí toho zákona je špatně a tak dále. Dovolte mi říct jasně, že to není pravda a že Česká republika potřebuje tento zákon a že EET 2.0 není návratem do minulosti. Je výsledkem zkušeností právě z minulých let a zároveň reakcí na to, jak se za poslední dekádu změnilo podnikání, technologie jak se změnily i platební návyky lidí. Nakonec to tady zaznělo i dnes, myslím, že od pana předsedy Jurečky, který už vystoupil.
My jsme si vzali to nejlepší z původního systému. Odstranili jsme jeho slabiny a připravili řešení, které odpovídá dnešní moderní realitě. Neobnovujeme povinnost tisknout účtenky, která byla pro mnoho lidí symbolem zbytečné administrativy. A já si říkám také, proč dnes, v roce 2026, respektive 2027, od kdy EET vstoupí v účinnost, bychom měli účtenky zavádět? Nebudou. Výrazně snižujeme rozsah údajů, které budou podnikatelé státu předávat, nebudou se evidovat informace o prodávaném zboží ani o zákaznících. Stát bude pracovat pouze s minimem údajů nezbytných pro správu daní.
A evidence se navíc bude vztahovat na kontaktní platby: pouze na kontaktní platby, na hotovost, platební karty, QR kódy nebo obdobné způsoby úhrady, kdy dochází ke kontaktu mezi zákazníkem a tím prodávajícím. Naopak běžné převody mezi účty nebo platby uskutečněné na dálku se evidovat nebudou. Jinými slovy, nový systém je jednodušší, přehlednější a výrazně méně zatěžující než jeho předchůdce. Také jsme o 10 let dál.
Stejnou pozornost jsme věnovali i těm nejmenším podnikatelům. Dobře víme, že právě drobní živnostníci často vnímají – a já to samozřejmě slyším, já nežiji v žádné bublině – vnímají novou administrativní povinnost citlivěji než velké společnosti, které mají armádu zaměstnanců. Proto jsme celý systém postavili tak, aby nevyžadoval pořizování nových technologií ani vysoké náklady. To znamená, má-li a má pokladní zařízení podnikatel, tak ho využije, nebude muset si nic pořizovat a naopak my připravujeme, a je to už také ve vysokém stupni přípravy, že Finanční správa nabídne bezplatnou webovou aplikaci a podnikatelé ji budou moci používat ze svého mobilního telefonu, tabletu nebo počítače. Dokonce ta první forma, ta nejjednodušší, kterou zavedeme hned, tak bude schopna vygenerovat i QR kód.
Současně zavádíme nový režim EET.OFF. To je na žádost našich koaličních partnerů. Dívám se na pana ministra (Otáčí se vpravo.), on mě neposlouchá, to nevadí. Na žádost našich koaličních partnerů jsme jako kompromis zavedli EET.OFF určený pro nejmenší podnikatele v prvním pásmu paušální daně s příjmy do 1 milionu korun ročně. A ti budou moci zvolit jednoduchý paušální režim a evidenci tržeb vůbec nevyužívat. Takže když je to takzvaný paušalista, splňuje podmínky, vstoupí do paušální daně, má příjmy do 1 milionu, tak řekne: já chci EET.OFF a tím pádem nám zaplatí místo stokoruny symbolické, kterou platí dneska na dani z příjmu plus samozřejmě další odvody, tak zaplatí navýšenou o 1400, čili 1 500 korun ročně na dani z příjmů a bude v režimu EET.OFF. Myslím si, že právě tento institut nejlépe dokládá, že naším cílem není podnikatele zatěžovat, ale vytvářet systém, který je spravedlivý, přiměřený a administrativně únosný.
Zároveň je potřeba ale říct jednu důležitou věc. EET 2.0 není jen zákon o evidenci tržeb, který omezuje šedou ekonomiku a díky kterému bude stát lépe vybírat daně. Je to také zákon, který pomůže občanům. Chceme totiž část výnosu, který EET přinese, vracet zpět lidem a podnikatelům. Společně se zavedením EET.2.0, já to jenom zopakuji, vy to samozřejmě víte, přinášíme podporu gastronomii prostřednictvím snížení sazby DPH na nealkoholické nápoje podávané ve stravovacích službách na 12 procent. Současně zavádíme jasná pravidla pro dobrovolné spropitné, které bude až do výše 7 procent tržeb osvobozeno od daně i pojistných odvodů. Peníze, které hosté dávají jako poděkování, dobrovolně dávají za kvalitní práci, tak zůstanou těm, kterým skutečně patří – číšníkům, servírkám, barmanům nebo kuchařům. A těmto profesím se tak zvýší oficiální příjmy, čisté příjmy, které budou moci vykazovat, například když žádají o hypotéku nebo o půjčku. Bylo to na žádost tohoto sektoru, pracovali jsme na základě dat, pracovali jsme na tomto dlouho, vychází to z údajů, kolik činí spropitné právě v gastronomii, že toto je oblast, týká se jenom zaměstnanců, předesílám, je to podpora zaměstnanců, to znamená, pokud tam někdo pracuje jako OSVČ, tak se ho to netýká, tak se to vlastně... Je to postaveno na číslech, na tom, že skutečně toto je oblast, kde se odehrává 90 procent spropitného, a to spropitné činí 30 až 50 procent jejich příjmů.
Současně s tím vracíme i některé daňové úlevy, které lidem vzala Fialova vláda. Vracíme slevu na studenta, školkovné, odstraňujeme limity zaměstnaneckých benefitů, aby zaměstnavatelé mohli lépe pečovat o své zaměstnance. To bylo nakonec na žádost jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. My jsme si to dali dokonce do volebního programu a promítlo se to i do programového prohlášení vlády, protože jsme s tímto slibem šli do voleb, protože prostě ten požadavek tam byl velmi silný.
No a s ministrem zdravotnictví jsme předložili také pozměňovací návrh, který zvýhodní vybrané zdravotní benefity. A všechno to děláme v souladu s našimi sliby. Zdravotní benefity – jenom vysvětlím. Dneska jsou limitovány částkou 50 000 korun na zaměstnance ročně. Mně to připadá dostatečné, byl požadavek to odstropovat. Nevím, kam by to mířilo, nebo respektive tuším, protože si myslím, že málokterý zaměstnavatel poskytne zdravotní benefit zaměstnanci, který by byl vyšší jak 50 000 korun ročně.
No a protože tady prostě byl v rámci připomínkového řízení jakýsi nesoulad, tak jsme přišli s kompromisním návrhem, který je předmětem pozměňovacího návrhu mého a pana ministra zdravotnictví, že pro určité zdravotní oblasti, říkám to neodborně, které zaplatí ten zaměstnavatel zaměstnanci, například preventivní onkologické vyšetření nebo kardiologické, nebo některé diabetologické a tak dále, je to vyjmenováno v tom pozměňovacím návrhu, tak si bude moci dát do výdajů. Je to takzvaný rakouský model. Tady jsme o tom debatovali posledně i v rámci druhého čtení.
Chtěla bych vám říct, že, a ještě se dostanu... Možná to udělám hned, ať potom se k tomu zase nevracím... Momentíček, kdy si otevřu mobil. Ještě bych zareagovala v této fázi na pana předsedu Jurečku, který hovořil o některých oblastech. A já bych se k nim ráda vyjádřila.
Za prvé. Pan předseda hovořil o těch 48 hodinách, kdy vlastně, že se mu zdá tato lhůta krátká. Já bych chtěla ho ubezpečit, že těch 48 hodin je skutečně pouze pro případy, že spadne například internet nebo vypadne signál, což 48 hodin na doposlání si myslím i z těch zkušeností, které máme z minula, stačí. Ale pokud se někomu rozbije zařízení, vypadne elektřina, stane se něco, musí přerušit podnikání a tak dále, tak tam jsou liberační důvody, zákon počítá s takzvanými liberačními důvody, kde se z té sankce vyviní.
Takže prosím, nestavte to jenom na 48 hodinách. Je tam samozřejmě ten prostor mnohem větší. Nakonec bylo tohle i v předchozím EET a nedělalo to žádné problémy.
Pak hovořil pan předseda o slevě na dani. On hovořil o tom školkovném. Já nebudu tady připomínat, že jste to nakonec poctivě přiznal. Takže vynechám teď jakékoliv rýpnutí na to, že jste to zrušili za vaší vlády, protože jste to přiznal. Ale budu věcná.
Tam bych chtěla říct, když ten poplatník, například samoživitel, vydělává, tak si uplatní základní slevu. A slevy na děti, protože předpokládám, že ty děti má, když se bavíme o školkovném, ty, víte dobře, že mohou jít do bonusu, To se nakonec zavádělo už x let zpátky. Takže tady pozor, tady vlastně ty slevy na děti do bonusu mohou jít. Takže já si myslím, že obecně tady už mi to nedává smysl. Je sleva na poplatníka, je sleva na děti, tam může jít do minusu, takže vlastně on na ten bonus dosáhne, pokud skutečně ten základ daně má tak malý, nepřipadá mi jaksi duplikovat to ještě školkovným, to mi smysl nedává. A v podstatě dostáváme se i do situace, a my jsme tu debatu spolu vedli ještě v minulosti, když jsem byla poprvé ministryní financí, já si na to vzpomínám, že tady je hrozně křehká hranice mezi tím, co ten bonus na děti, jestli to je dávka sociálního systému, nebo by se to mělo řešit daněmi. Nakonec jsem se nechala hezky přesvědčit a ustoupila jsem a nějaký smysl to dává. Nehledě na to, že Finanční správa to dělá i velmi efektivně a velmi rychle, protože prostě ty její systémy a vůbec ten způsob práce je skutečně, bych řekla, na vysoké úrovni. Proto také položíme velice brzo legislativní základ znovu jednotnému inkasnímu místu. Ale to bude diskuse příště, tím teď nebudu zatěžovat, jsme už hodně daleko, ale hlavně jsme daleko z hlediska IT Finanční správy, že ta bude schopna prostě vybírat i sociální a následně s nějakým časovým odstupem i zdravotní. Takže já si myslím, že v tuhle chvíli bychom trošku suplovali sociální systém, a už je to tam za mě, už by to tam bylo nad rámec právě proto, že ten bonus máme u slevy na děti.
Ještě bych vám chtěla říct, že jsem pozorně poslouchala celou rozpravu během prvního i druhého čtení, následně i diskusi, která se vedla na rozpočtovém výboru. Snažila jsem se vždycky odpovídat na všechny dotazy, vysvětlovat jednotlivé části návrhu a jsem přesvědčena, znovu to zopakuji, že jsme vedli dobrou diskusi, věcnou diskusi, že nakonec já podpořím i několik pozměňovacích návrhů dokonce i z dílny opozice. Takže já si myslím, že takhle bych si představovala tu debatu a myslím, že je i dobře, že až na nějaké výjimky, které tu nebudu dneska z důvodu korektnosti citovat, jsme přestali z EET dělat strašáka a negativní politické téma. Protože i z toho průzkumu, o kterém jsem před chvilkou hovořila, že má velkou podporu veřejnosti, (vyplývá, že?) 65 % lidí, je to průzkum starý asi tři týdny, agentury STEM, 65 % lidí podporuje EET a dvě třetiny si nepřejí jeho zrušení. A dokonce velké velké množství, teď mně vypadlo to číslo, lidí to nepovažuje za politické téma. To je podle mě dobře. A já si myslím, že se to odrazilo i tady ve Sněmovně. A znovu říkám, že to je dobře.
Takže protože ta podpora je skutečně velká, podporují to občané, podnikatelské svazy, odborná veřejnost, která se dlouhodobě zabývá ekonomikou, veřejnými financemi, fungováním podnikatelského prostředí...
Už jsem zde zmínila v minulých vystoupeních několikrát, že návrhu vyjádřila podporu Hospodářská komora, která sdružuje více než 16 000 malých středních podniků včetně živnostníků. Mohla bych ji tady citovat, že to je krok správným směrem, modernizovaný systém evidence tržeb může přispět k omezení šedé ekonomiky, posílení rovných podmínek a tak dále. Obdobně se vyjádřila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu.
Možná ještě připomenu, že stejný pohled sdílejí i respektované ekonomické autority, profesor Jan Švejnar, druhý nejcitovanější český ekonom. Princip EET je úplně správný, všichni, kdo podnikají, by měli být samozřejmě plně v systému, který funguje.
Citovaný profesor Tomáš Havránek z Univerzity Karlovy dlouhodobě upozorňuje, že omezování šedé ekonomiky je legitimním cílem každého moderního státu.
Chci připomenout fakt, že v této době už více než 20 evropských států využívá obdobné systémy evidence tržeb. Polsko, Rakousko, Slovensko, Německo, Švédsko, Itálie, Chorvatsko, Turecko, Španělsko a tak dále. Takže my už teď trošku chytáme kočku takzvaně za ocas. Takže jde ve světě o naprosto běžnou praxi a téměř polovina členských zemí OECD vybírajících DPH ukládá podnikatelům povinnost používat elektronické registrační pokladny a řada z nich předává údaje daňové správě téměř v reálném čase.
Možná ale nejvýstižněji, dovolím si připomenout, velmi si vážím tohoto pána, který velice výstižně popsal evidenci tržeb už v roce 2018. Je to pan profesor Pavel Pafko, kdy do deníku Právo napsal svůj názorový text na téma EET, přirovnal ji k revizorovi v tramvaji a řekl: Revizor přece nekontroluje všechny cestující proto, že by si myslel, že jedou načerno. Kontroluje je proto, že pravidla platí pro všechny stejně. A přesně o tom je evidence tržeb. Je o stejných pravidlech pro všechny, nikoliv o nedůvěře vůči poctivým podnikatelům.
A není proto překvapivé, že obdobný závěr formuloval také Nejvyšší kontrolní úřad, který na den přesně před dvěma lety, tedy 15. července 2024 konstatoval, že zrušením evidence tržeb stát přišel o významný nástroj daňové správy.
A stejného názoru je také ekonom a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa, který zase ve svém názorovém textu zveřejněném na webu E15 připomněl, že zrušením EET Česká republika nepřišla jen o miliardové příjmy z veřejných rozpočtů, ale také o cenná data, která pomáhala lépe spravovat veřejné finance.
Podobně hovoří i partner ze společnosti Moore Technology CZ Miloslav Rut, podle něhož bylo zrušení EET promarněnou příležitostí pokračovat v modernizaci české daňové správy. To napsal do svého komentáře na webu Seznam Zprávy.
A když tyto argumenty podnikatelských svazů, respektovaných ekonomů i Nejvyššího kontrolního úřadu shrnu, tak mi vychází jedno, a to velmi silný argument, že moderní evidence tržeb představuje správný krok. Argumenty ve prospěch EET 2.0 ale nestojí pouze na názorech respektovaných osobností. Potvrzují je také nezávislé ekonomické analýzy. Centrum veřejných financí Univerzity Karlovy odhaduje přínosy EET 2.0 na téměř 14 miliard korun ročně. Ministerstvo financí dospělo ke konzervativnímu odhadu 14,4 miliardy korun ročně. Obě analýzy vycházejí z odlišné metodiky, shodují se však v tom podstatném. EET 2.0 významně posílí výběr daní, omezí šedou ekonomiku a přispěje k narovnání podnikatelského prostředí.
Závěrem si dovolím připomenout, že podporu tomuto návrhu, a znovu to tedy připomenou, vyjadřují i samotní lidé. Podle nedávného průzkumu agentury STEM podporuje znovuzavedení moderní evidence tržeb 65 % občanů České republiky. To už není jen stanovisko vlády nebo odborné veřejnosti. Je to jasný argument, že většina společnosti považuje rovná pravidla, spravedlivý výběr daní a ochranu poctivých podnikatelů za správnou cestu a že prosazení evidence tržeb je krok správným směrem.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v průběhu projednávání bylo předloženo celkem 77 pozměňovacích návrhů. Ministerstvo financí každý z nich pečlivě posoudilo z hlediska jeho dopadů na celý systém. Navrhnu proto podpořit ty, které zákon věcně zlepšují nebo zpřesňují. Nemohu ale podpořit takové, které by narušily jeho základní principy, oslabily jeho účinnost nebo zpochybnily jeho hlavní cíl, narovnat podmínky podnikání, omezit šedou ekonomiku a zajistit, aby stejná pravidla platila pro všechny.
Jsem přesvědčena, že vládní návrh, který dnes před vámi leží, představuje kvalitní, vyvážené a moderní řešení. Je přínosem nejen pro veřejné finance, ale především pro poctivé podnikatele, kteří mají právo podnikat v prostředí, kde nejsou znevýhodňováni vůči těm, kteří své povinnosti obcházejí. Dovolte mi proto, abych vás na závěr požádala o podporu tohoto návrhu.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
