Ministryně Schillerová: Jakým způsobem počítá Ministerstvo financí a odhaduje přínos EET

17.04.2019 12:58

Projev na 28. schůzi Poslanecké sněmovny dne 17. 4. 2019 k projednávání EET

Ministryně Schillerová: Jakým způsobem počítá Ministerstvo financí a odhaduje přínos EET
Foto: Repro TV Prima
Popisek: Ministryně financí Alena Schillerová

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych shrnula a zareagovala na včerejší poměrně dlouhou debatu, která se týkala elektronické evidence tržeb. Já jsem si dělala jenom rychlé poznámky během debaty a chtěla bych se k tomu ráda vyjádřit.

Poměrně dlouhá debata tady byla ze strany pánů poslanců z pirátské strany a týkala se vlastně toho, jakým způsobem počítá Ministerstvo financí a odhaduje přínos EET na fiskální straně, tedy na příjmové straně státního rozpočtu. Já bych chtěla říct, že jsem skutečně - a to tady padlo, abych byla spravedlivá - uspořádala jednání na Ministerstvu financí, tak jak jsem přislíbila na plénu a na rozpočtovém výboru. Prezentovali tam moji kolegové, bohužel jsem tam nemohla být, protože jsem v té době podle mě se účastnila buď jednání v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně, prostě někde, kde jsem nezastupitelná. A moji kolegové - včera tady byla kritizovaná prezentace. Já prostě říkám, že prezentace - a myslím si, že to tak všichni běžně děláme - není nikdy vyčerpávajícím materiálem. Prezentace je jakýmsi podkladem k diskusi a takovou splnila roli. A pak byla otázka samozřejmě té další věcné debaty, kterou moji kolegové se zástupci Poslanecké sněmovny vedli. My jsme nikdy netvrdili, že těch cest k odhadu inkasa může být více. Zvolili jsme metodu, jakou jsme zvolili. Samozřejmě, že poměrně jednoduše jsme schopni určit inkaso nad spotřebu, nad růst ekonomiky. Ta čísla jsou jasná a DPH to jasně deklarují. A už hůře se potom odděluje, za čím stojí kontrolní hlášení a jaký podíl je kontrolního hlášení a jaký podíl je EET, když odhadujeme tento podíl dvě třetiny ku jedné třetině.

Padlo tady také včera poměrně podrobně, že tam byly různé sporné otázky, na které se neodpovědělo. Já jsem tam bohužel nebyla, ale řekla bych, že pod heslem "kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde" - já jsem o tom se svými kolegy debatovala, prostě znám jejich názor, nějakým způsobem mi to vysvětlili a je otázka, jestli prostě ta druhá strana chtěla naslouchat nebo nechtěla.

My jsme vždycky otevřeni jakékoliv debatě, jakémukoliv přínosu, ale samozřejmě musí se skutečně chtít debatovat a nehledat jehlu v kupce sena.

Padlo tady několik sporných otázek. První sporná otázka, která byla tady včera demonstrována, byl spor číslo 1, bych si dovolila označit, jak určit autonomní růst. Ministerstvo financí bere změnu výdajů na spotřebu domácností a změnu výdajů vládního sektoru na spotřebu v běžných cenách za celou ekonomiku pro rok 2017, to bylo 6,3 %, kdežto výpočet EET se provádí na kvartální bázi. Uznávám, že teď tady vedu poměrně technickou debatu, ale včera tady tyto otázky legitimně padaly. Nebereme tedy v potaz růsty jednotlivých konkrétních odvětví, protože ty již v sobě částečně zahrnují pozitivní dopady EET, tedy vliv EET tak nelze tímto způsobem zcela přesně ukázat. Samotný růst spotřeby v sobě zčásti zahrnuje pozitivní vlivy EET, proto i tímto postupem mírně podhodnocujeme pozitivní vliv EET, samotný pozitivní efekt ze snížení šedé ekonomiky se obvykle kvantifikuje až s určitým časovým zpožděním.

Spor číslo 2. Očišťujeme rozdíl nárůstu skutečného inkasa a autonomního inkasa od všech, zněla otázka. Zadržené nadměrné odpočty, kontrolní hlášení. Na to odpovídám následovně: Vliv zadržených nadměrných odpočtů na inkaso DPH se obecně kontinuálně snižuje, ta čísla jsou jasná, já je mám srovnatelná. Sleduji si to meziročně po měsících. Jenom pro vaši informaci: Například v únoru loňského roku Finanční správa zadržovala kolem čtyř až pěti miliard. V únoru letošního roku to je něco málo přes jednu, jednu a půl miliardy. To není špatná činnost Finanční správy, to je prostě důsledek toho, že Finanční správa disponuje obrovským množstvím dat z kontrolních hlášení a evidence tržeb a ty využívá ke své analytické činnosti. To znamená, zaciluje naprosto mnohem a mnohem přesněji, koho půjde prověřit. Když si představíte kontrolní hlášení, tak tam proběhne po podání kontrolního hlášení jakési párování, spárují se kontrolní hlášení dodavatelů, odběratelů a ta se musí potkat. A vlastně už v té první fázi párování se odhalují chyby, které se odstraní. Takže ta Finanční správa, když provádí tzv. druhé párování - je to technická debata, ale byla jsem k ní vyprovokována, tak se vám za ni předem omlouvám - tak už prostě jí zbude na to prověření skutečně potenciálně problémový subjekt. A to jsme i chtěli. Neobtěžovat daňové subjekty. To znamená, prověřujeme více než zhruba třetinu subjektů, které Finanční správa prověřovala dříve.
Souhrnná výše zadržených nadměrných odpočtů tedy klesla, jak jsem říkala, o tuto částku. Podrobné rozčlenění zadržených nadměrných odpočtů dle konkrétního odvětví pouze za první a druhou vlnu EET není technicky možné z ADISu, systému, který máme 30 let, prostě dostat. A zadržené nadměrné odpočty u restaurací a hotelů jsou pravděpodobně zcela marginální. Pokud by k vrácení nadměrného odpočtu nedošlo, bylo by skutečně inkaso vyšší, tedy by byl správně vyšší i vliv EET. Takže si to uvědomme! To, že se více vrací a rychleji, má potom vliv na inkaso, že to inkaso je nižší. Ale to je pozitivní vliv. To jsme všechno chtěli. Chtěli jsme narovnat podnikatelské prostředí, vybrat více daní, ale ani ty daně nezadržovat. Neobtěžovat kontrolou tam, kde ty důvody pro to prostě nejsou. A díky analytické činnosti, díky tomu, jak říká Finanční správa v přeneseném slova smyslu bunkru, kde vlastně shromažďuje a analyzuje 20 analytiků tato data a posílá je až v agregované formě zobecněné na jednotlivé finanční úřady, se tato činnost zlepšuje. A to je ten velmi významný další pozitivní posun.

Takže, prosím, je to potřeba zasadit do celého kontextu. (Trvalý neklid v sále.)

Vliv kontrolního hlášení na inkaso první a druhé vlny EET, proč ho u první a druhé vlny nezohledňujeme? Otázka byla. V odvětvích první a druhé vlny působí primárně EET -
V odvětvích první a druhé vlny působí primárně EET, neboť jde o aktivity typu business to customer, konečný spotřebitel, nikoliv prodej v dalším článku podnikatelského řetězce. Naproti tomu kontrolní hlášení je zaměřeno na odstranění podvodů u DPH mezi plátci podnikateli. Navíc kontrolní hlášení bylo zavedeno již v roce 2016, tedy jeho dopady se významně promítly již v inkasu roku 2016. V dalších letech jde především o vlivy tzv. těžké analytiky, která je zaměřena na podvody velkého rozsahu, na tzv. karuselové podvody. Nikoli tedy podvody se zahrnutím konečného spotřebitele.

Spor číslo 3. Procento spotřeby domácností, vliv cizinců na DPH. Pro vyjádření autonomního růstu DPH pro první a druhou vlnu byl použit makroagregát výdajů na spotřebu. V případě stravovacích i ubytovacích služeb z dat národních účtů vychází, že přes 90 % útrat v těchto odvětvích realizují právě domácnosti, koneční spotřebitelé, v případě maloobchodu předpokládáme, že je taktéž z většiny realizován logicky domácnostmi jako hlavními spotřebiteli. Makroagregát výdajů spotřeby domácností a vládního sektoru v analýáze EET je založen na tzv. národním konceptu. Čili nezahrnuje útraty cizinců v ČR. Z dat za rok 2017 vychází, že výdaje pouze českých domácností na útratách v konkrétním odvětví první vlny rostly meziročně rychlejším tempem než výdaje českých a zahraničních domácností dohromady. Útraty zahraničních domácností v České republice tedy rostly meziročně pomalejším tempem. To je vliv EET na DPH byl ještě naopak nepatrně ponížen v rámci konkrétních odvětví. Data z národních účtů zahrnující výdaje tuzemských i zahraničních domácností pouze v těch odvětvích první vlny EET jsou dostupná až s určitým časovým zpožděním a jsou ovlivněna efektem EET. Z těchto důvodů byl tedy pro vyjádření autonomního růstu DPH použit makroekonomický agregát výdajů na spotřebu domácností a vládních institucí za celou ekonomiku, který sám o sobě není tak silně ovlivněn tímto efektem.

Spor číslo 4. Lze použít pro autonomní růst DPH tzv. hrubou přidanou hodnotu místo výdajů na spotřebu domácností a vládního sektoru? Moje odpověď: Obsah agregáru hrubé přidané hodnoty je odlišný od konstrukce DPH a neodpovídá jí. V základu je myšlenka koncepce podobná, v realitě jde o velmi odlišné veličiny např. z důvodu exportu. Hrubá přidaná hodnota v národních účtech, kterou publikuje Český statistický úřad, je celková produkce za dané období na území České republiky snížená o mezispotřebu, tj. zahrnuje také všechny náklady, nejenom uznatelné vstupy. A rovněž všechno zboží a služby vytvořené v ČR pro export. Oproti tomu dani z přidané hodnoty podléhají dovozy. DPH je všeobecná daň ze spotřeby a jako takovou její tíži nesou koneční spotřebitelé. A koneční spotřebitelé generují výnos DPH. Z tohoto důvodu jsou běžně pro aproximaci změny výnosu DPH v ekonomice využívány makroekonomické agregáty související právě se změnou spotřeby, což běžně dělá např. Mezinárodní měnový fond či Evropská komise.

Spor číslo 5. Tvrzení pirátské strany, že ve výpočtu používáme makroagregáty ve stálých cenách. Není pravdou, že v odhadu vlivu EET byly použity makroekonomické hodnoty, je nutné používat a Ministerstvo financí tak vždy postupovalo. Pouze nominální veličiny čili běžné ceny. Princip fungování DPH je totiž na nominálních cenách přímo založen. Cena zboží a služeb pro výpočet DPH už v sobě vliv inflace obsahuje a použití stálých cen bez inflace by pro jakékoli meziroční porovnání DPH nedávalo vůbec smysl. Čili to, že různá odvětví rostou či klesají v ekonomice v čase různě, je zcela běžný jev. Srovnávat tempa růstu jednotlivých odvětví mezi sebou nedává smysl. Smysl dává srovnávat růst některých odvětví s fundamentální veličinou. Některá odvětví jsou více zaměřena svojí produkcí na konečného spotřebitele, některá jsou spíše navázána na další podnikatelský článek a produkují pouze mezispotřebu pro další odvětví.

A co se týče požadavku rozpočtového výboru na aplikaci stejného postupu výpočtu EET u DPH v odvětvích 1. a 2. vlny i na období před zavedením EET, tak Ministerstvo financí ve spolupráci s Finanční správou pracuje na této simulaci, kterou ale ztěžuje fakt, že v letech před zavedením EET byly u DPH takřka každoročně realizovány legislativní změny, které měly často dopad na inkaso. Kvantifikace jejich vlivu je potom sama o sobě velmi obtížná a toto tu simulaci zkresluje a vlastně ji činí velmi obtížnou.

Já bych chtěla připomenout na závěr svého závěrečného slova, že si myslím, že další prodlužování nepřijetí EET je proti zájmu této země, proti zájmům podnikatelů. Na rozpočtový výbor i hospodářský výbor mne opakovaně přišli podpořit všichni zástupci podnikatelských svazů a komor této země. Mluvili tam o svých zkušenostech. Vystoupil tam Zdeněk Juračka, šéf Asociace tradičního českého obchodu, která zastupuje 700 prodejen, už jenom vyzdvihnu za všechny - uvedl tam příklad, kdy oslovil písemně, dopisem, cituji - všichni, kdo tam slyšeli, kdo tam byli - předsedu ODS a nabízel mu svoji spolupráci a vysvětlení, proč podporují tito zástupci malých prodejen EET. Proč je důležité narovnání podnikatelského prostředí, proč by bylo úplně to nejhorší, kdyby EET zůstalo na půli cesty.

Já se tedy znovu ptám, za koho mluví opozice? Podnikatelé to prostě podporují. My jsme vytvořili nový offline režim. Vytvořili jsme možnost, když tady byly citovány, včera dlouhosáhlé, různé aktivity podnikatelské, kde bude složité mít elektronickou evidenci tržeb - říkáme, je možné využít tento offline režim. Já jsem připravena aktivně podpořit pozměňovací návrh pánů poslanců Onderky a Juříčka na to, aby se limit hotovostních plateb pro možnost použití offline režimu, tzn. toho papírového, když to řekneme lidově, zvýšil na 600 tisíc. Zavnímala jsem, že i podnikatelské svazy a komory to podporují, aby tento limit se takto zvýšil.

Bude tady možnost volby, ten podnikatel si bude moci vybrat. Protože celá řada - a já chodím mezi ně a debatuji s nimi - celá řada mi říká, že si raději nechají EET, že je to pro ně jednodušší. Například moje kosmetička. Debatovala jsem s ní minulý týden a říkala, proč, mně každý platí kartou, proč bych nebyla... A k tomu terminálu mně připojí EET, mně to nedělá žádný problém. Mně je to úplně jedno. A jestli malíře pokojů, kterého jste tady citovali, to zdržuje, tak prostě bude mít ten papírový režim. A není to nic, co už by dnes nemusel udělat, když ho o to ten zákazník požádá. Není to nic navíc, už dnes ho musí vydat, tento doklad.

Takže, co vám vadí? Že tady mluvíme za absolutní většinu poctivých podnikatelů? To vám vadí? Strana, která se profiluje jako strana, která podporuje podnikatele. Pak tomu opravdu nerozumím.
Samozřejmě, že my počítáme se zavedením paušální daně. A sotva jsme s tím přišli, v souladu s naším programem, vládním prohlášením, protože tam to máme, tam to samozřejmě máme... Já považuji debaty typu, jestli někdo to tam měl dřív nebo později, za úplně zbytečné. Co zajímá naše podnikatele, kdy to bude? A co je podstatné, že za 30 let to tady prostě není. A my na tom děláme s Ministerstvem práce a sociálních věcí, s Ministerstvem zdravotnictví.

A na čem zhavarovalo jednotné inkasní místo? Já jsem na něm spolupracovala. Legislativa byla, ano, já to uznávám. Zhavarovalo na tom, že se utratilo 3,5 mld. - přečtěte si zprávu NKÚ - za tu dobu, a nevytvořily se IT systémy. To se prostě dneska na koleně nedá dělat. Jestliže Finanční správa dostane jednu platbu, tak ji musí rozúčtovat a poslat to Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu zdravotnictví, což je samozřejmě reálnější, než JIM, kdy ta platba byla každá jiná, jednotné inkasní místo (tomu se tak říkalo, omlouvám se za tu zkratku). Toto bude jednodušší, protože ta platba bude stejná, ale i to chce nastavení těch IT systémů. My jsme se do toho hned pustili. Legislativu pošlu do nějakého měsíce do meziresortního připomínkového řízení. Ale tím to nekončí. Věřím, že to podpoříte, protože všichni máme zájem, aby měli podnikatelé jednodušší život, hlavně ti drobní živnostníci. Ale musíte také nastavit IT systémy. A když je začneme dělat dříve, než bude legislativa, alespoň v nějaké fázi, tak už budu čelit trestním oznámením, že jsme někde investovali prostředky.

A ještě k vašemu dotazu, pane poslanče, myslím, že Ferjenčíku, omlouvám se, pokud to byl někdo jiný, že procesujeme soutěž na ty účtenky papírové. Samozřejmě, že tam máme rozvazovací podmínky pro případ, že by došlo k nějakému problému. To samozřejmě naši právníci takto připravili. Já jsem si toho vědoma. Ale zas na druhé straně, když zákon projde - a já věřím, že projde - tak nebudeme připraveni a já zase budu čelit kritice. Takže pochopte, že děláme to nejlepší, co v dané době dělat můžeme. A jestli účtenky budeme poskytovat na kterémkoliv místě Finanční správy, kdykoliv si je tam může vyzvednout zadarmo, v nějaké číselné řadě, tak si pořád říkám, že je to ta lepší varianta, než obtěžovat a zatěžovat podnikatele tím, že si je budou muset někde obstarávat nebo tisknout a budou jim vznikat další vícenáklady. A samozřejmě počítáme s tím, že tam máme pojistku pro případ, že by došlo k jakémukoliv problému. Ale já věřím, že nedojde, protože všichni máme na paměti to hlavní - rovné podmínky pro podnikání. A to elektronická evidence tržeb zajišťuje. Děkuji vám za pozornost.
 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Udženija (ODS): Malý, levný a bezpečný stát

15:34 Udženija (ODS): Malý, levný a bezpečný stát

Komentář na facebookovém profilu k nárůstu byrokracie