Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem si tady připravila takových několik balíčků, protože ta vaše vystoupení se dala rozdělit do pár takových balíčků. Doufám, že na nikoho nezapomenu. Určitě v tom nebude žádný záměr.

No, pane místopředsedo Horníku, to, co se stalo minulý týden, nechtěla jsem o tom mluvit, ale hodil jste rukavici do ringu, nebylo vůbec šťastné, určitě to mohlo vyvolat a způsobit jakousi krizi důvěry a já si myslím, že premiér na to reagoval nejlépe jak mohl tím, že prostě v době, kdy nabádáme a velmi restriktivně, já jsem o tom tady mluvila už na jaře před vámi, říkala jsem, že zvednout ruku pro omezení nejzákladnějších lidských práv a svobod je to nejtěžší, co mě kdy potkalo, a to se opakovalo teď na podzim znovu, a pokud vlastně děláme takové kroky, tak ty kroky musí být postaveny na důvěře. A ta samozřejmě byla minulý týden ohrožena, takže to, že dnes došlo k výměně ministra zdravotnictví, bylo jediné a možné. To je asi všechno, co k tomu mohu říct v tuto chvíli. A určitě není to nic, já jsem se k tomu veřejně mediálně vyjádřila několikrát minulý týden, že to rozhodně neschvaluji a toto určitě se nemělo stát. A ty následné kroky byly jediné logicky možné. Ale myslím si, že v tuto chvíli skutečně vás chci poprosit, a já jsem o tom ani mluvit nechtěla, vy jste mi trochu evokoval – pojďme skutečně nebral jako prázdné klišé to, že potáhneme za jeden provaz. Pomozme nám podpořit tu důvěru, která je velice nutná, ať pohneme s tím číslem, já ani nevím přesně, jak se jmenuje, reprodukční, ať ho snížíme. Dnes je tam nějaké optimistické v médiích. No, já doufám, že to nebylo tím dnem volna včera. Pojďme skutečně nevykopávat tyto dny, tak si to nechte na potom - někdo to řekl hezky v Poslanecké sněmovně – bude na to času potom dost. Nechme to prostě na potom, máme před sebou volby sněmovní, já si myslím, že těch útoků, budeme na ně mít prostor ještě celý půlrok nebo celý třičtvrtěrok, pojďme to zachránit, protože říkáte, a já o tom diskutuji na vládě několikrát týdně, kdy máme vládu, a chci slyšet ty důvody. Než zvednu ruku, já jsem takový rebel, tak já prostě chci znát své proč. Chci vědět, proč někomu omezuji jeho svobody, chci vědět, proč mám pro ten či onen návrh zvednout ruku. A dost často, a nebudu tady prát žádné vládní prádlo, to my si vypereme mezi sebou sami, ale dost často třeba i sama reaguji, nehlasuji pro nebo se zdržím, ale to jsou naše věci, které si tam vyříkáváme, to není důležité v tuto chvíli, to nechci, aby vyznělo jako nějaký alibismus, ale toto nám nepomůže. Nepomůže nám nic. A že se v létě staly určitě chyby, o tom není pochyb, my jsme si jich vědomi, že to rozvolnění přišlo pravděpodobně velmi rychle, nemělo tak následovat, nemělo se podlehnout tomu tlaku, který tady byl, ale nakonec sáhněme si na srdce, že celá řada opozičních politiků také k tomu přispěla, nechci to tady připomínat. Prostě nechme to teď být a pojďme skutečně nám pomoci zvládnout tu situaci, protože pak jedině budeme moci těm lidem říci – když bude číslo takovéto, tak rozvolníme toto. My to v tuto chvíli skutečně nevíme a skutečně nasloucháme těm odborníkům. Skutečně to hlavní slovo měl ministr zdravotnictví, který prostě zdůvodňoval to či ono. A věřte, že já jsem velmi, velmi mnoho dotazů kladla, než prostě jsme přistoupili k hlasování o zavření škol prvního stupně, protože vy jste tady debatovali o ošetřovném, já jsem seděla támhle nahoře, poslouchala jsem to a já vám teď řeknu naprosto otevřeně, že já třeba mám problém s tímto institutem. Já rozumím tomu, není to nic asociálního, poslouchala jsem tady vaše názory, ale uvědomme si jednu věc – já jsem přes léto projela republiku. Navštívila jsem 10 krajů, možná více, přesně nevím, nemám to spočítané. A debatovala jsem tam napříč v nemocnicích, s podnikateli, v sociálních domech atd. Navštěvoval jsem různé firmy regionální, významné české, české, to předesílám. A slyšela jsem jedno slovo, vy tom musíte slyšet taky. Všude zaznívá jedno – my nemáme lidi.

Firmy si stěžují, že jim chybí 20 až 25 % zaměstnanců. O tom se nebavíme. To je ten základ té ekonomiky, to jsou ti lidé, kteří budou vytvářet HDP budoucnosti. A my jsme zavedli ošetřovné 80 %. Já jsem velmi proti tomu rebelovala. Ne proto, že bych to těm lidem nepřála, chraň bůh, ale proto, že 80 % ošetřovného znamenalo, že lidé s průměrnou mzdou a menší byli doma za 100 %. Logicky budou se svými dětmi doma, já tomu rozumím, také jsem matka a babička, tomu já rozumím. Ohrozili jsme firmy, ohrozili jsme prostě ekonomiku a ohrozili jsme tím kritickou infrastrukturu, obrovský propad a nedostatek lidí ve zdravotnictví. Vždyť to přece musíte slyšet. Takže podívejme se pravdě do očí. A já se jí do těch očí dívám a říkám tyto věci, i když vím, že nejsou populistické, a i když vím, že mi přinesou celou řadu třeba i negativním názorů. A to jsou témata, která zdvihám, a toto budou témata, která si budeme muset otevřít. A paní senátorko Jelínková, mluvila jste o úsporách. Já jsem třeba byla konfrontovaná s tím, že míra úspor ve druhém čtvrtletí tohoto roku stoupla o 18,2 %. Úspor prostě na účtech, disponibilního důchodu, to jsou všechny zdroje – mzdy, platy, příjmy z podnikání. Vloni ve stejnou dobu to bylo 11,2 %. A samozřejmě už mi říkali ekonomové renomování, a kdybych já nebyla skutečně, díky bohu, protože jsem věřící člověk, nebyla prostě silný člověk, který prostě nepodléhá tu tomu větru, tu tomu větru, tak prostě bych se z toho musela zbláznit. To jeden ekonom – to vidíte, tady dáváte podpory a oni to dávají na účty. A já říkám: „Prosím vás, za co by to utratili, když 4 měsíce bylo zavřeno? Když nejeli nikam na dovolenou? Když byli doma? No tak to mají na účtech.“

Pak zase slyším, že nebudou mít úspory, takže prostě musíme, já zapojuji zdravý selský rozum, nepodléhám žádným tlakům, i když jsou na mě obrovské tlaky, protože to je jediné, jak se to dá zvládnout. V klidu a ve spolupráci, takže jenom chci říct, že ta situace je potřeba vnímat komplexně. A my také budeme potřebovat, aby se ekonomika, až se nadechne, protože ona se začala velmi dobře nadechovat, já, když v září jsme viděli ta čísla pokladních plnění, tak jsem viděla, že ta ekonomika se, samozřejmě bychom nedohnali tu ztrátu z toho prvního pololetí, o tom není pochyb, ale nadechovala se úžasně. Samozřejmě máme tady druhou vlnu a teď je důležité epidemiologicky a zdravotně to zvládnout, aby nebyly ztráty na životech. Každého lidského života je velká škoda, aby nebyly ekonomické ztráty. A když se toto nestane a bez spolupráce lidí, bez důvěry, bez vaší spolupráce se to prostě nestane. Můžeme vytvářet opatření, jaká chcete. Jaká chcete. Bez té důvěry lidí, která nesmí prostě být v žádném případě zklamána, což se trošku minulý týden stalo, to já připouštím, a stát se nemělo, tak prostě to nezvládneme. Takže prosím, apeluji na vás, pomozte s tím. My ty zázraky tam nevytvoříme, byť máme čísla, vidíme ta čísla, snažíme se s tím nějak pracovat, jak nejlépe umíme. Nevymlouvám se, zodpovědnost máme politickou, určitě ji poneseme, jsme na to připraveni. A určitě jsme připraveni na to, že to jednou historie nějakým způsobem zhodnotí, takže to bychom jenom chtěla říct. A ještě tady padala celá řada věcí, já jsem si nepsala ta konkrétní jména, ale prostě ta ekonomika se rozhodně bude restrukturalizovat, to už je dneska evidentní a jasné. A byť jsme se rozhodli, že necháme Antivirus B do konce roku, Antivirus A uzavřených provozů jsme zvedli na 100 %, to jsou ty podpory zaměstnanosti, vidíte také, že nezaměstnanost nám nijak výrazně nestoupla. Pořád v této zemi je více volných míst než nezaměstnaných. To jsou jasná tvrdá čísla, ale že dojde možná k restrukturalizaci ekonomiky, že se nám možná celá jednotlivá odvětví restrukturalizují a přesunou se do jiných odvětví, to prostě také je pravda. Že cestovní ruch, který je velmi postižen, že se v lednu v únoru nestane žádný zázrak, bavím se o tom, bavila jsem se o tom s průvodci, s Prahou, několik videokonferenčních hovorů s panem primátorem, nakonec jsme pomohli díky programu MMR, který jsme schválili na vládě, ale říkala jsem těm průvodcům: „Vy jste vzdělaní lidé, jazykově vybavení, s obrovskými znalostmi historie a dalšími znalostmi, pojďte do školství. Ve školství nám chybí tisíce učitelů. Průměrný plat učitele příští rok bude 45 450.“ Prostě toto jsou témata, o kterých se budeme muset začít bavit. To nebude jenom o tom, ten stát nemůže utáhnout všechno, paní senátorko Jelínková. Ten stát nemůže mít bilion schodek. Já, když jsem v červnu dala návrh na 500 miliard schodek, prošla jsem si uličkou hanby. Samozřejmě, že jsem nevěděla přesně, kolik budeme potřebovat. Jak by to také vědět mohla? Já jsem v té době ani nevěděla, jestli budou pokračovat plošné programy, jestli se zvládne ta epidemiologická zdravotní situace. Před námi byly 3 měsíce parlamentních prázdnin. To znamená, pak bych zamčela krám, lidově řečeno, a nebylo by na nic. Takže jsem to logicky sama nadhodnotila. Počítala jsem, dala jsem si rezervy do těch programů, na antivirus, na podnikatelské programy, na celou řadu, na veřejný sektor. A díky tomu, a teď si prosím vůbec nehraji na chytrou, v žádném případě, díky tomu jsme mohli okamžitě naskočit, takže my jsme ty programy měli vyzkoušené z jara, takže já myslím, že jsme to naopak připravili velmi rychle, z jara jsme je měli připravené a peníze jsme měli také disponibilní. Já bych byla radši, kdybychom těch 500 miliard neutratili. Teď se budu modlit, aby nám stačily. Ale kdyby v podstatě nebyl vytvořen tento finanční prostor, tak by to znamenalo, že bych šla s další novelou, a tam bych diskutovala s panem Kalouskem o fiskálním úsilí, jak jsem mu říkala, tomu rozumíte stejně jenom vy a já, a prostě hodiny a hodiny, než bych tam získala podporu pro další novelu. Takhle jsme byli připraveni a mohli jsme okamžitě naskočit. Samozřejmě bych byla raději, kdyby se to nestalo, kdyby nepřišla druhá vlna, kdybychom nemuseli ty peníze utratit, ale pořád připomínám, že my si půjčujeme velmi levně. Poslední emise jsme si půjčili za úrok 0,5 %, nikdo si nepůjčí tak levně jako stát. Jako tento stát!

A pořád si držíme z hlediska míry zadlužení, teď přišla čísla z mezinárodního měnového fondu, pořád jsme na 4. místě i s tím 500miliardovým schodkem. To jsem chtěla jenom tak na úvod, ani jsem nechtěla na to téma mluvit, vy tady rozpočet neschvalujete, ale pan místopředseda mě trošku evokoval.