Ministryně Schillerová: Novinářská etika je stále vzácnější zboží

07.12.2019 15:54

Projev ministryně financí Aleny Schillerové na mezinárodní konferenci Spravedlivý proces a mediální realita.

Ministryně Schillerová: Novinářská etika je stále vzácnější zboží
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí

Dobrý den, dámy a pánové,
 
děkuji za možnost vystoupit na této mezinárodní konferenci, která otevírá palčivé téma vztahu mezi mediálním světem na straně jedné a spravedlivým a ničím neovlivněným procesem na straně druhé. Tematické zaměření dnešního setkání, stejně jako složení hostů, ve mně vzbuzuje značné očekávání.  Věřím, že se tady dnes podaří nejen pojmenovat velmi aktuální fenomén a rizika, která jsou s ním spojena, ale také nastínit řešení a východiska, která i do budoucna vyloučí jakékoliv pochybnosti o garanci spravedlivého procesu v této zemi.
 
Pokud vůbec byla někdy v minulosti možnost spolehnout se na samoregulaci ze strany médií, tedy žurnalistickou etiku nebo novinářský kodex, troufám si tvrdit, že dnes to možné prakticky není. To je podle mého názoru dáno - řečeno ekonomickou terminologií - hyperinflací médií. Počet serverů prezentujících se jako zpravodajské, majících nějakou alespoň základní periodicitu, dramatickým způsobem narůstá. Zatímco médií a novinářů přibývá, jejich mediální potrava ve smyslu potenciálního obsahu se nijak dramaticky nemění. Den má stále 24 hodin, vláda je stále jenom jedna, opozice také pořád jenom jedna, školní rok začíná a končí jen jednou ročně, zajímavé technologické novinky se nerodí jako houby po dešti, zločinů a dopravních nehod u nás díky bohu nijak dramaticky nepřibývá. Pískoviště je tedy více méně pořád stejně velké, ale báboviček na něm musí vzniknout desetkrát víc než včera nebo předevčírem. To vede přirozeně k větší honbě za senzacemi, k nedostatečně precizní práci se zdroji, k povrchnosti.
 
Nejsem odborníkem na mediální studia, ale mám silný dojem, že význam kritického zrcadla, které žurnalistické práci nastavuje čtenář, slábne. A s ní i základní důvod k reportérské profesní autoregulaci – udržet a zvyšovat prestiž periodika a reportéra samotného. Ta neuchopitelná kvantita mediálního obsahu, který je v každé minutě produkován nebo reprodukován stále se zvyšujícím počtem zdrojů, značně znemožňuje seriózní debatu o tom, zda v tom kterém případě došlo nebo nedošlo k překročení etického nebo právního rámce. Význam jediného novinového článku je při této kadenci natolik malicherný, že mediální efekt polemiky nad nímpřipomíná silou svého zásahu spíše bádání doktoranda kdesi v potemnělém archivu, než způsob jak přimět novináře k sebereflexi.


 
Tlak na média je takový, že často na miskách vah zvítězí publikace textu s chybou nebo neověřenou informací, před nezbytnou verifikací a příslušným posečkáním. V takovém případě totiž hrozí, že téma vydá v řádu minut někdo jiný. A to je, bohužel, pro média často větší újmou a ranou, než zveřejnění nepravdy nebo neověřené informace.
 
Tlak, kterému v některých případech čelí účastníci trestních řízení, ať už ti na lavici podezřelých, nebo soudci a státní zástupci, se významným způsobem zvyšuje. Analogickou situaci pozorujeme i v případě výkonu agendy Ministerstva, kdy je v některých více vypjatých momentech veškerá mediální pozornost směřována na naše aktuální, zvažované či chystané kroky. Analytici je hodnotí, komentátoři předjímají, v diskuzních fórech padají nevybíravá obvinění a ještě horší rozsudky. Osvědčená zásada velí úřadu komunikovat. Srozumitelně formulovat informace o situaci, které je v danou chvíli možné sdělit. To je zpravidla ten nejvhodnější způsob, jak minimalizovat prostor pro spekulace.
 
V případě, kdy úřad musí ze zákona dodržova mlčenlivost, je situace mnohem složitější, neboť disproporce mezi dobře živenou a relativně uvěřitelnou spekulací a mlčící institucí, která je svázána přísnými procesními pravidly, je značná. A hovoří spíše ve prospěch nepravdy. I v takové situaci existují možnosti obrany, například výzva ke zbavení mlčenlivosti, která orgánu v případě akceptace dává možnost alespoň elementární obrany. Ani to však nemusí být zárukou seriózní mediální interpretace.
 
Jsem ráda, že jsou tady přítomni zástupci médií. Věřím totiž, že aktuální roztříštění mediálního prostoru vytváří půdu pro renesanci kvalitní žurnalistiky jako normy. Kvalitní, profesionální a etická žurnalistická práce může vzejít právě a jedině od kvalitních, profesionálních a eticky smýšlejících novinářů, rozhodně ne prostřednictvím nových direktiv.
 
Setkání, jako je to dnešní, jsou tím nejlepším způsobem, jak k tomu přispět.
 
Děkuji vám za jeho uspořádání a přeji plodnou a obohacující diskuzi.

Projev k příležitosti zahájení konference „Spravedlivý proces a mediální realita“ pořádané Nejvyšším státním zastupitelstvím 28. Listopadu 2018 ve Strahovském klášteře v Praze

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mračková Vildumetzová (ANO): 42 milionů na vládní propagaci. Zrušte to

23:07 Mračková Vildumetzová (ANO): 42 milionů na vládní propagaci. Zrušte to

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 19. dubna 2024 k migračnímu paktu a 42 milionům na informač…