Vážené dámy, vážení pánové,

na Ministerstvu financí naproti kanceláři ministra a nyní tedy kanceláře mé je historické tablo s fotografiemi všech ministrů financí od dob, kdy bylo založeno Československo. Od 15. prosince loňského roku, kdy jsem byla jmenována do čela tohoto rezortu, jsem kolem něj prošla nesčetněkrát. Chovám hlubokou úctu k jménům, jako byl Alois Rašín nebo Karel Engliš. A nikdy bych si nedovolila se s nimi srovnávat. Dovolím si ale na tomto místě při příležitosti žádosti o důvěru této ctihodné Sněmovny drobné srovnání s mými předchůdci z novodobých dějin, tedy od vzniku České republiky v roce 1993, respektive drobné srovnání výsledků.

A propos, jaké jsou hlavní úkoly ministra financí? Určitě sestavit státní rozpočet a udržet ho co nejblíže vyrovnané bilanci nebo dokonce v přebytku a nezaškrtit přitom ekonomiku. Česká republika dosáhla přebytkového rozpočtu ve své novodobé historii jenom pětkrát. Stalo se tak v letech 1993 až 1995, přebytky tehdy činily 1,1 miliardy korun v roce 1993, 10,4 miliardy v roce 1994 a o rok později 7,2 miliardy korun. Ministrem financí byl tehdy Ivan Kočárník. Rekordní přebytek se podařilo vykázat v roce 2016, a to ve výši 61,8 miliardy korun. Stalo se tak v době, kdy byl ministrem financí dnešní premiér Andrej Babiš. Popáté jsme hospodařili v černých číslech v roce 2018. Přebytek byl téměř 3 miliardy a já jsem dodnes hrdá na to, že jsem se tím zařadila mezi pouhé tři šéfy rezortu financí, kteří hospodařili s plusovým saldem.