Makroekonomická predikce bude podle harmonogramu projednána a posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy dne 21. září 2020. Její scénář pak bude sloužit jako východisko pro Makroekonomický rámec návrhu Státního rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.

Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila v 1. pololetí 2020 mimořádně hlubokou recesi. V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že již nebudou přijímána další významná plošná restriktivní opatření v souvislosti s epidemiologickou situací. Ekonomická aktivita by měla pozvolna oživovat, a šok do agregátní poptávky i nabídky by tak měl být pouze dočasný a jednorázový. Celkově pro rok 2020 počítáme s propadem ekonomického výkonu o 6,6 %. K hlubokému poklesu by mělo dojít ve všech složkách užití s výjimkou spotřeby sektoru vládních institucí. Oživení ekonomické aktivity by se mělo projevit v růstu HDP v roce 2021, který odhadujeme na 3,9 %.

„Vládou přijatá opatření na podporu ekonomiky a životní úrovně se promítají do reálných ekonomických čísel. Zvolený směr hospodářské politiky funguje a přináší ovoce. Ale ráda bych varovala před chybným dojmem, že mírné oživení může kompenzovat letošní bezprecedentní pokles,“ uvedla k predikci ministryně financí Alena Schillerová a dodala: „Očekáváme, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátíme až v roce 2023. Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření. Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti.“