Zvláště ve městech, která zachycují mnohem více tepla než okolní volná krajina, pociťujeme vedra velmi silně. Tento jev, kdy města pohlcují velké množství tepla, které poté sálá ještě dlouho do noci, se nazývá městský tepelný ostrov. Příčinou městských tepelných ostrovů jsou tmavé a teplo hodně akumulující materiály (asfalt, beton), nízký podíl zeleně a vodních ploch, geometrie ulic a georeliéfu. Například v Praze je v celoročním průměru o 2,5 stupně tepleji než v okolní krajině, místy to může být až 10 stupňů, nejvýrazněji se vliv tepelného ostrova projevuje v centru Prahy.

Vysoké teploty mají negativní dopady na lidské zdraví, zejména na seniory, děti a lidi trpící chronickými nemocemi dýchacích cest. Přitom následky veder mohou být fatální. Francoužští lékaři přičítají letošním vedrům 700 úmrtí, vlně veder v roce 2003 dokonce několik tisíc. Velká vedra způsobují sníženou pozornost, bolesti hlavy, poruchy spánku, to vše snižuje pracovní výkonnost a tím pádem výrazně poškozuje českou ekonomiku. Problémem je také rostoucí koncentrace přízemního ozónu.

Urbanisté, developeři, architekti, stavitelé a v neposlední řadě politici a úředníci by proto měli ve své práci zcela samozřejmě zohledňovat dnešní a do budoucna ještě intenzivnější dopady změny klimatu. Na co konkrétně by měli myslet a co konkrétně by měli prosazovat, aby dopady veder ve městech byly co nejmenší?

Velice důležitá je zeleň ve městech. Vzrostlé stromy, keře i travnaté plochy působí jako přirozené ochlazovače. Ochlazující efekt mohou mít také zelené fasády domů či zelené střechy.  .