Rusko je naším geopolitickým konkurentem. Chápu, když v pěkných barvách líčí ruského presidenta ruská státní média. Chápu i to, že někde v podjezdu moskevského metra se dá koupit tričko s Putinem svlečeným do půl pasu, jak jede na medvědovi.

Co však nechápu, je fascinace jeho osobou v mnoha západních médiích i institucích. Pokud bych měl věřit všemu, co o něm novináři píší, pak by to musel být nějaký démon, něco mezi Jamesem Bondem, Sandokanem a kybernetickým géniem. Prý rozhodl o tom, kdo bude americký prezident, a chystá se rozhodnout i volby ve Francii, v Německu, u nás... Lidi neblbněte!

Pak jsem si ale uvědomil, že jakási fascinace osobou konkurenta nebo i nepřítele není jenom dnešní specialitou. Je to známý způsob, když chce někdo zakrýt skutečný stav věcí a vyrábí „hrdinu“.

Člověk nemusí být zrovna znalec dějin druhé světové války, aby mu něco řeklo jméno Otto Skorzeny. Tento velitel speciálních operací SS byl miláček nacistické propagandy, ale bůhvíproč jeho nadpřirozeným schopnostem uvěřilo i nemálo západních publicistů. Ještě hluboko do šedesátých let byl v novinových titulcích označován jako „nejnebezpečnější muž Evropy“.