Zemědělství totiž dostalo nejen na Vysočině více nešetrných ran, hlubokých a krvácejících. Nevhodné zacházení s půdou, vedoucí k neschopnosti zadržet vodu v krajině. Drancování půdy a snaha o vytěžení maxima. Experimenty s chemickými hnojivy a postřiky. Eroze a enormní úbytek humusu ze zeminy. To není ta vysněná zemědělská krajina na Vysočině, kterou chceme uchovat pro budoucí generace.

Mou snahou je současný stav změnit a podporovat ekologičtější způsob hospodaření. Srdcem zemědělství na Vysočině jsou malé a střední farmy, které produkují regionální potraviny. Chci podpořit zemědělce, kteří chtějí naši zemědělskou krajinu udržovat a obdělávat v souladu s ekologickými principy. Nechci Vysočinu, pro níž bude typická řepka olejka nebo kukuřice do bioplynových stanic. Náš stát dosud hájí hlavně zájmy velkých podniků, ale přitom trend v Evropě je přesně opačný.