Zatímco akademický senát má podle zákona garantovat především odbornost, prezident by měl garantovat, i když zákon to nespecifikuje, asi hlavně osobnostní kvality uchazeče. Dovolávat se přitom toho, že požadavky předepsané pro akademický senát byly splněny, a prezident do jmenování nemá co mluvit, je zřejmě nedůvodné. Takový názor svědčí o tom, že klasická představa vysokoškolského profesora jako nejen odborné, ale i morální autority, vychovatele společnosti, je dnešním představitelům akademické obce zcela neznámá.