Vážené kolegyně, vážení kolegové,

já vím, že už to tady probíráme čtvrtý den, ale ptejme se, proč to vlastně tady probíráme čtvrtý den. Už čtyřikrát byl tento bod zařazen jako pevný na čtvrtý den této schůze. A tenhle postup se mi zdá opravdu nedůvěryhodný. Dovolte mi, abych to shrnul.

Na jednu stranu tady slyšíme medové řeči o tom, jak tato mezinárodní smlouva pro nás de facto nic neznamená a že to tedy není tak důležité, na druhou stranu na této schůzi hnutí ANO neustále navrhuje předřazení tohoto bodu, jako by to byl nejdůležitější bod této schůze. Prostě takhle to vypadá, tak to vypadá i pro veřejnost.

A ještě k tomu přichází i k tomu zařazování takové to nenápadné v uvozovkách nechci říci vyhrožování, to je silné slovo, ale takové přenášení pocitu, že když nebudeme patřit k tomu jádru, nikdo s námi nebude mluvit a budeme zlobivými žáčky. To prostě není důvod k tomu, abychom tento pakt přijali.

Paní ministryně mi včera na některé otázky odpověděla, ale neodpověděla na tu jednu nejzásadnější, kterou tady pokládám opakovaně od začátku, a to je, jak to myslel ministr financí Andrej Babiš v roce 2014, když řekl, že přijetí této mezinárodní smlouvy, fiskálního paktu, je první krok k euru. Zatím ta odpověď je opravdu omračující a řekl bych až burcující a hlavně vševysvětlující. Ohromující ticho byla zatím odpověď k této mé otázce.