Munzar (ODS): Vesmírné lodě sice nemáme, ale účtenky za cestu do vesmíru zavedeme

Dobrý den, dámy a pánové.

Dostali jsme se do třetího čtení novely zákona o evidenci tržeb. Jak se ukázalo před jednáním nejdříve na hospodářském výboru, poté i na rozpočtovém výboru ohledně pozměňovacích návrhů, ochota koaličních stran naslouchat jiným názorům, řekněme diskutovat o nich, zamyslet se nad nimi se limitně blíží nule. Z tohoto důvodu je nutné si připomenout všechny hlavní argumenty, které máme k novele zákona o elektronické evidenci tržeb, protože opakování je matka moudrosti.

Zákony bychom neměli posuzovat pouze technicky, pouze jejich příjmy a dopady, ale naším úkolem je i posuzovat jejich hlubší smysl, to znamená jejich celospolečenské dopady a dopady do atmosféry ve společnosti a do vývoje společnosti.

Hlavním argumentem pro zavedení elektronické evidence tržeb bylo zvýšení příjmů státu a narovnání podnikatelského prostředí. A k těm oběma argumentům se také ve své řeči dostanu, ale vysoko nad tím stojí, jaký tímto zákonem chtějí koaliční strany dát signál společnosti. Co vlastně pro vás znamená liberální společnost? Jakou hodnotu mají pro vás lidé, kteří se rozhodli aktivně podílet se na našem hospodářství tím, že vstoupili na nelehkou půdu podnikání? Vnášíte to této společnosti systém, který má lidi znechucovat a odrazovat je od podnikání. Místo toho, abyste těmto lidem dávali najevo, že si jejich aktivit vážíte. Místo toho, aby stát oceňoval soukromé aktivity každého jednotlivce.

Elektronická evidence tržeb je systém, který si klade za cíl a má ve svém vínku permanentní online kontrolu aktivit podnikatelů ze strany státu. Minulá i současná vláda pod taktovkou hnutí ANO vyvolala jasné tažení proti podnikatelům a nedívá se v tomto tažení ani nalevo, ani napravo. Líbivými slovy sice podnikatele hájíte, ale vašimi konkrétními skutky a rozhodnutími děláte úplně něco jiného. EET není jen systém a není to jen systémem EET, ale všemi těmi kontrolami, lhůtami, pokutami, které tento systém provází. To je plánovité vytváření nepřátelského prostředí pro podnikání a pro soukromé aktivity lidí. A nejste ochotni přispět ani trochu ke zmírnění alespoň dílčích parametrů. My jsme dávali několik pozměňovacích návrhů, které měly přispět - některé z nich - alespoň ke zmírnění některých pokut, lhůt a podobně. Nebyli jste ochotni nám naslouchat.

Jak vyplývá i z mezinárodních srovnání, musí u nás firmy věnovat ke splnění svých daňových povinností o 40 procent více času než činí průměr států Evropské unie a Evropského sdružení obchodu. Český poplatník touto činností stráví - pro vaši představu - 230 hodin. Například v Estonsku jen 50. A vy zvláštním režimem, který zavádíte pro ty nejmenší, chcete administrativní zátěž, byrokracii a zejména množství času, který živnostníci věnují naplnění svých povinností pro stát, ještě zvýšit. Podnikatelům a živnostníkům jste nasadili psí hlavu, abyste jim mohli dát obojek, který jste osadili velmi bolestivými trny, což jsou právě ty nepřiměřené pokuty a nepřiměřená konání státní správy. Postavili jste se na roveň těch, kteří v minulosti nazývali podnikatele parazity. Zcela záměrně a plánovitě jste rozdělili společnost na zaměstnance a zaměstnavatele. Postavili jste je proti sobě. Uměle jste vytvořili poptávku po opatření typu EET, a to právě proto, abyste mohli podnikatele kontrolovat. To je jizva na tváři společnosti, kterou místo, abyste začali hojit, tak ji dále prohlubujete.

Premiér tvrdil nedávno, že chce malý stát. A přitom budujete obří aparát státu, který se každému vlamuje do soukromých aktivit. Nejhůře se proti regulacím brání ti malí. Ti, kteří si vydělávají sami na sebe a snaží se zabezpečit svoje rodiny. Poskytují nám tolik nezbytné služby, přispívají svými daněmi, sociálním a zdravotním pojištěním do společných peněz. Zaměstnávají další lidi a vytvářejí v naší společnosti hodnoty. Jejich každodenní úsilí a aktivita je základním předpokladem ekonomické prosperity našeho státu. Oni si vlastně platí celou státní správu, včetně Ministerstva financí, včetně Finanční správy, která by měla být pro občany službou a nikoliv drábem. Za tuto svoji aktivitu jsou odměněni, v uvozovkách, permanentní nedůvěrou. Permanentní nedůvěrou, kterou ze strany Finanční správy, Ministerstva financí, vlády, ale bohužel i některých členů této slovutné Sněmovny, neustále pociťují. Tato nedůvěra je převtělena pod krycím názvem EET, kdy si podnikatel zajišťuje a platí svoji vlastní kontrolu pro stát. Já jsem to nazval systémem, kdy náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný. A takto k nim Ministerstvo financí a vláda přistupuje. A tato permanentní nedůvěra té většině poctivých vadí.

Jak všichni vidíme, ekonomický růst se zpomaluje. My jsme na to již dlouho upozorňovali. A až nebude tak dobře, a začíná být, tak naše společnost a ekonomika bude ráda za každého člověka, za každého jednotlivce, který přispívá ekonomice svými soukromými aktivitami. A vy jste příspěvek celé ekonomice, k celému národnímu hospodářství, zredukovali pouze na jednu jedinou myšlenku - na příspěvek toho podnikatele a živnostníka do státní kasy, se kterou tak - mimochodem - neefektivně a nehospodárně nakládáte. Vy zvyšujete svými opatřeními v naší společnosti demokratický deficit. Místo ochrany občana, jeho práv před státní mocí se zde dostávají opět tendence k ochraně státní moci na úkor občana.

Pravomoce státních orgánů a kontrol a jejich nadužívání se zvyšuje. Státní moc v podobě Finanční správy dostala zelenou k čemukoliv, jen aby se mohlo vedení resortu chlubit zvýšením výběru daní. V tomto tažení jim není nic svaté - ani jít na hranu či dokonce za hranu zákona. Účel pro ně světí jakýkoliv prostředek. A chci se vás zeptat - opravdu chceme takový stát? Těch příkladů, kde toto beze zbytku platí - a proč o tom mluvím - můžeme uvést desítky.

Začnu tím nadužíváním pravomocí Finanční správy, které jen rozšiřujete. Velmi známým příkladem je zneužívání zajišťovacích příkazů. V letech 2009 a 2010 jich bylo vydáno ročně kolem 100. V roce 2015 byl skokový nárůst na 1 605. V roce 2016 jich bylo více než 1 500. Zlikvidovali jste tím neoprávněně několik firem. Známým příkladem z poslední doby je příklad společnosti Tabák Plus, která po letech vyhrála soud o neoprávněné příkazy ve výši 250 milionů korun. Vlastní odvolací orgány Finanční správy se dopustily hrubých chyb. Soudce v tomto procesu k tomu uvedl, že podle názoru soudu se dopustil správce daně hrubého a závažného porušení procesních práv daňového subjektu. A otázkou zůstává, kolik firem se neúspěšně odvolalo, ale neměly již sílu a finanční prostředky se obrátit na soud.

Druhým příkladem jsou brutální výzvy státní správy, Finanční správy, novomanželům. Desítkám novomanželských párů Finanční správa zaslala výzvu pod hrozbou půlmilionové pokuty s osobními otázkami jako povinným osobám, kde měli svatbu a podobně. Jenom proto, že kontrolovala jednu restauraci v okolí jejich svatebního obřadu. Dodnes mi paní ministryně dluží odpověď na jednoduchou otázku, z jakého právního titulu či konstrukce při daňovém řízení ke konkrétní restauraci je povinnou osobou novomanželský pár. Protože jsem odpověď nedostal, stále tvrdím, že v tomto případě bylo postupováno nepřiměřeně a nikoliv v souladu se zákonem. A je to příklad toho, jaké nepřiměřené metody a postupy za vašich vlád vůči občanům volíte, pouze s jedinou motivací - co největších příjmů státního rozpočtu bez ohledu na celospolečenské důsledky, ale demokratický režim nepoužívá vůči svým občanům metodu když se kácí les, létají třísky.

Třetím příkladem je odměňování úředníků, kontrolorů Finanční správy a vázání na výsledku kontrol a daňového řízení. Motivovali jste úředníky Finanční správy finančně k tomu, aby jejich postup byl co nejtvrdší a neuznávali odpočty na vědu a výzkum. Nejdříve jste to zakrývali, a když se to provalilo, tak jste to zlehčovali. A napadá mě otázka - dostali kolegové z rozpočtového výboru již zápisy z porad Generálního finančního ředitelství podle slibu, který na rozpočtovém výboru padl? Každopádně celý případ sám o sobě ukazuje, jaký přístup k našim občanům volíte.

Nejnovějším hitem je nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu Finanční správou. Běžnou praxí se stalo neúměrné zadržování odpočtu DPH. I přesto, že Ústavní soud potvrdil právo firem na vrácení jejich peněz, které státu nepatří, tak finanční správa vydala pokyn, aby se toto rozhodnutí ignorovalo. Přes toto nadužívání pravomocí jste se rozhodli, že tyto pravomoci ještě rozšíříte. Začalo to již u daňového balíčku, kdy jste se rozhodli bez nějaké přesnější definice dát finanční správě do ruky další nástroj pro likvidaci firem, a tou je půlmilionová pokuta pro toho, kdo sice podá včas kontrolní hlášení, ale některé údaje opomene, nebo je neuvede zcela přesně. Podle Ministerstva financí tím člověk, který se snaží naplnit svou zákonnou povinnost, může mařit správu daní. Závisí jen na úvaze správce daně. Půlmilionová pokuta je pro malého živnostníka, to si nebudeme nalhávat, likvidační. Například já se to snažím v jednom svém pozměňovacím návrhu alespoň napravit a vrátit stav věci před projednáním daňového balíčku, kdy nejdříve musel daňový subjekt dostat nějakou menší pokutu za jiné pochybení. Ve světle všech ostatních příkladů se nedivím, že tento návrh Ministerstvo financí bez nějaké hlubší diskuze odmítlo. Pasuje to do jejich přístupu vytváření nerovností mezi státem a občanem, mezi finanční správou, Ministerstvem financí a živnostníkem.

Stejně tak to máte u dalších pokud u kontrolního hlášení. Nestihneš, milí živnostníku, doplnit kontrolní hlášení do pěti dnů? Pokuta! Je jedno, že máš účetní pryč. Dáš jej pozdě, pokuta! Musíme tě vyzvat, i když podáš kontrolní hlášení? Pokuta deset tisíc korun! A kolikrát se vám, kolegové a kolegyně, stalo, že jste třeba vy zapomněli zaplatit třeba fakturu za mobil. Jistě jste byli rádi za upozornění od mobilního operátora, že vám prodloužil lhůtu na zaplacení bez sankce. Ale jak se chová stát k našim živnostníkům? Ihned pokuta, pokuta, pokuta! Chybovat je lidské, stejně tak i jako zapomínat. Kdyby se náš stát choval k občanům s dostatečnou vážností, nejdříve by bylo upozornění a teprve při ignorování takového upozornění by následoval trest. Tomu jsem se chtěl přiblížit dalším pozměňovacím návrhem, který měl zrušit pokutu u případů, kdy sám daňový poplatník o své vůli dodá kontrolní hlášení po lhůtě, ale bez výzvy. Pokud jej dodá po lhůtě, tak snížit pokutu na čtvrtinu. Alespoň. A jaký je přístup ministerstva? Negativní stanovisko. Stejně tak hlasování vládních poslanců v rozpočtovém výboru o tomto pozměňovacím návrhu.

Po jiných chcete naprostou neomylnost, ale chyby na straně Ministerstva financí a finanční správy neřešíte, ignorujete a přecházíte je, a dokonce mnohdy jejich přístup adorujete. A to je nerovný přístup k našim občanům! Navíc si své údajné úspěchy marketingově vylepšujete. O tom například mluví výroční zpráva NKÚ za rok 2018, kde mluví o kontrolách takto: Vykazované statistiky o výsledcích kontrol finanční správy byly v letech 2015 a 2016 nadhodnoceny. Za rok 2015 Generální finanční ředitelství uvedlo...

Za rok 2015 Generální finanční ředitelství uvedlo, že na základě kontrol doměřilo subjektům daň ve výši téměř 1,8 mld. Kč. Přitom po započtení především opravných prostředků, které subjekty uplatnily a které finanční správa do svých statistik už nepromítla, to bylo ve skutečnosti 850 mil. Podobně tomu bylo i v roce 2016, kdy Generální finanční ředitelství uvedlo také téměř 1,8 mld. korun, ve skutečnosti ale šlo o necelých 1,1 mld. korun.

A elektronická evidence tržeb samotná přišla s dalšími kontrolami a s dalšími pokutami. A trestá se jimi bezvýhradně snaha vyhnout se daňovým povinnostem? To je otázka. Nikoliv! Trestá se za chyby zaměstnanců podnikatelů, za administrativní pochybení, nikoliv za snahu vyhnout se svým daňovým povinnostem. Dám vám několik příkladů, všichni je mediálně známe. Pokuta za nezaúčtovanou krabičku tic-taců 71letou důchodkyní - pokuta 15 tisíc. Za minutový rozdíl mezi nákupem a evidováním v EET pokuta 3 tis. Za to, že si nějaká restaurace nepřenastavila čas v EET z letního na zimní - pokuta 2 tis. To vám vážně přijde adekvátní a přiměřené? Asi ano, protože to chcete rozšířit na další živnostníky! Dnes o tom svým hlasem rozhodnete. Teď tento systém zločinu a trestu, zločinu proti administrativě, chcete rozšířit na stovky tisíc živnostníků. Všechny tyto příklady jsou jasným dokladem toho, čím jsem to uvedl, že v naší zemi dochází k neustálému navyšování demokratického deficitu, že místo ochrany práv občana a ochrany občana, jeho práv před státní mocí se zde dostávají ke slovu opět tendence k ochraně státní moci a zvyšování pravomocí státu na úkor občana. Každá demokratická společnost, chce-li být zdravá, potřebuje ke svému životu silnou střední třídu. Nedílnou součástí střední třídy jsou také živnostníci a podnikatelé. Oni však nejsou oslíkem, kterým můžete donekonečna třást, dokud z něj budou padat peníze. Pokud to budete dělat a ještě jim budete házet klacky pod nohy, tak zajdou na úbytě. Chápu, že někoho to může těšit, možná i takový trh služeb se pak rozdělí mezi několik velkých hráčů, ale pro společnost to rozhodně není zdravé. Neříkám to jen já o demokratickém deficitu, ale podívejte se na odlišné stanovisko části ústavních soudců, kteří rozhodovali o elektronické evidenci tržeb. A tam je to dokonale popsáno. Já si dovolím vám výňatek z toho disentního stanoviska ústavních soudců přečíst:

Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v okrajových oblastech - hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, studenti atd. Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou poslední kapkou, která je vyžene z podnikání, případně je nažene do šedé ekonomiky, což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu. Vzniká tak malá hyperbohatá elita, a dále pak jen hůře či lépe placení zaměstnanci. Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie. Ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí. Právo podnikat zakotvené v čl. 26 odst. 1 Listiny znamená právo na svobodnou volbu každého, jakým způsobem si bude opatřovat své prostředky k životu. Právo rozhodnout se, zda člověk bude na někom závislý (závislá činnost, zaměstnání), nebo se o sebe postará sám, a to se všemi z toho plynoucími riziky (podnikání).

Právo podnikat je odvozeno od práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat. Souvisí však i se zákazem nucených prací. Svědčí o tom zkušenosti z minulého totalitního režimu. Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval, ale přímo je trestal. Kombinace trestných činů spekulace, nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého, aby byl zaměstnán. Nutila jej k tomu, aby byl závislý na téměř jediném zaměstnavateli, a to na státu. Pomiňme velmi malou skupinu soukromě hospodařících zemědělců a o něco větší skupinu družstevníků. Společnost, v níž naprostá většina občanů je se svou obživou závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích, není svobodná společnost. Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářejících podmínky pro společnost svobodných občanů. Respekt ke svobodě jakéhokoliv typu, nejen podnikání, musí být vždy na prvním místě. Proklamovaný cíl EET však tomuto respektu neodpovídá.

Prvotním smyslem práce a podnikání je totiž vytváření materiálních hodnot a poskytovaní služeb ostatním členům společnosti. Skutečnost, že práci a podnikání lze zdanit, má pro úspěšné fungování společnosti druhotný význam. Zatímco si lze představit fungující společnost, která financuje své potřeby ze zdaňování jiných skutečností, kupříkladu nemovitého majetku, přírodního bohatství, vkladů na účtech, bankovních transakcí či obecně spotřeby, bez práce a podnikání společnost existovat nemůže.

Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů.

Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní, jedná se o opatření, které obstojí v testu rozumnosti, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné. Zavedení EET pod veřejně prezentovaným, byť empiricky zcela nepodloženým politickým dojmem, že nikdo daně neplatí, a je proto namístě zpřísnění jejich výběru totiž považujeme za podobně nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé, jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodině vyrušoval jediný žák.

Bohužel tato vstupní úvaha je základní filozofií napadeného zákona. A není řešitelná odstraněním pouze několika jeho nejkřiklavějších zásob do soukromí a svobody podnikání. A možná proto, dámy a pánové, to byla citace z Ústavního soudu, si tolik socialisté rozumí s oligarchií. Velká část společnosti se tomu diví. Ale není žádné překvapení, že jsou přirozenými spojenci. Jedni nechtějí samostatné občany, samostatné lidi, protože samostatní lidé se hůře ovládají politicky. A oligarchie zase chce rozšiřovat svoji ekonomickou moc. A nepotřebuje konkurenci. Chce ovládat další díly trhu. A to sice (?) každý z jiných důvodů. Ale přesto, ruku v ruce, směřují ke společnému cíli.

To byl jen takový stručný, řekněme spíš filozofický úvod. Ta zábavnější část - slibuji, teprve přijde, a to až budu popisovat, v jakých jiných činnostech chce vláda prostředí narovnávat. Chtěl bych se dostat ke dvěma důvodům, proč chcete rozšiřovat EET, a to narovnávání podnikatelského prostředí a zvýšení výnosů z daní. Budu tam mít i nějaké otázky na paní ministryni, která odešla a měla by být přítomna.

...

Děkuji. Já jsem tady uvedl, řekněme spíše myšlenkový filozofický úvod, co pro mě EET představuje. A dostávám se ke dvěma důvodům, proč chcete rozšiřovat EET.

Ty dva důvody jsou údajné narovnání podnikatelského prostředí. A tím druhým důvodem je zvýšení výnosů z daní. Začnu s těmi údajnými zvýšeními výnosů z daní. Neprokázalo se, že by EET přinesla nějaké zásadní zvýšené příjmy do státního rozpočtu. Veřejnost byla dlouhodobě uváděna v omyl tím, že Andrej Babiš do médií opakovaně říkal, jaké desítky miliard nám to přinese a budou za to postaveny školy, školky, nemocnice, dálnice. Realita je taková, že investice v roce 2017, státní investice, byly nejmenší za posledních dvanáct let. A za rok 2018 dosáhly teprve úrovně 2011 absolutní hodnotě.

Ovšem jejich podíl, podíl investic na celkových výdajích státního rozpočtu dlouhodobě klesá. Rostou masivně běžné výdaje. Stát investuje stále méně a méně. Takže žádná masivní výstavba školek, škol, nemocnic a dálnic se nekoná. A teď má pan premiér nové zaklínadlo. Teď už by mělo podle něj na školky, školy, nemocnice, dálnice, by měly přispět banky. To jen tak na okraj. Důvěryhodnost předkládaných dat je mírně řečeno sporná. Příjmy ze státního rozpočtu přikládané EET jsou vycucané z prstu. Věrohodnost prezentovaných čísel je diskutabilní, i když jsou veřejnosti předkládány Ministerstvem financí jako fakta.

A moje otázka na paní ministryni zní: Jak může se stoprocentní jistotou tvrdit, že koruna, jedna koruna navíc do státního rozpočtu je kvůli vlivu EET. To znamená, že ta koruna byla v minulosti zatajená a díky EET přišla do státního rozpočtu. Anebo tuto korunu stát získal proto, že byl ekonomický růst a za podnikatelem přišel nový zákazník, případně stávající více nakoupil. Může to se stoprocentní jistotou tuto korunu paní ministryně identifikovat? Já si myslím, že to je řeznická otázka. Nemůže. Samozřejmě, že ne. A hovoří o tom NKÚ i ve své výroční zprávě. Zase citace. "Na růstu inkasa daní se menší měrou podílely i další vlivy. Například zavedení kontrolního hlášení či EET od roku 2016. Jejich vliv však nebyl dosud ze strany Ministerstva financí věrohodně kvantifikován. Podle údajů Ministerstva financí se dosavadní vlny EET týkaly 170 tis. obchodníků a restauratérů. Těch nových kadeřníků, natěračů, lakýrníků, tesařů, zámečníků a jiných řemeslníků, ale i kancelářských činností, kteří platí v hotovosti, mají být další statisíce. A o nich budeme dnes rozhodovat.

A teď se podívejme na náklady. Důvodová zpráva nového zákona neobsahuje vyčíslení nákladů pro podnikatelský sektor. Tato kapitola, když si ji pořádně přečtete, kolegyně a kolegové, připomíná spíše marketingové akce supermarketů. Je tam spousta slov typu "jsou k dispozici řešení v cenách od 5000 korun". Všichni víte, že když si něco jdete koupit za cenu něco od 5000, tak si něco koupíte tak trojnásobně, čtyřnásobně drahého, aby to bylo kvalitní a splňovalo to vaše požadavky.

Já jsem tady v prvním čtení hned v prvním projevu se snažil kupeckými počty vyčíslit zhruba náklady pro podnikatele a já vám to znova zopakuji. Náklad na pořízení, instalaci a údržbu stojí až desítky tisíc ty podnikatele. I kdyby se člověk držel při zemi u nějaké průměrné ceny, řekněme 20 000 korun za zařízení, tak stávající vlna stála na pořízení zařízení 3,4 mld. Připojení na internet měsíčně řekněme 500 korun, to je 6000 za rok, to je zhruba další miliarda. Takže celkem byly náklady těch podnikatelů na zavedení státní on-line kontroly pod krycím názvem EET zhruba 4 mld. korun, a to pouze za předpokladu, když počítám jedno zařízení na poplatníka. Ve skutečnosti je to přece víc. Takže podnikatele zavedení EET možná stálo stejně, možná stálo i více než údajné výnosy na DPH. A vy podobnými náklady chcete zatížit další stovky tisíc podnikatelů a říkáte, že chcete narovnat podnikatelské prostředí. A chcete narovnávat podnikatelské prostředí brutální regulací. Samo o sobě narovnávat podnikatelské prostředí brutální regulací je protimluv, protože nejlepším podhoubím pro růst soukromých aktivit je naopak liberální prostředí. Vy tak dlouho budete narovnávat podnikatelské prostředí, až ho úplně srovnáte, dorovnáte a srovnáte se zemí.

A vidíme to i na číslech. V roce 2017 skončilo více než 1000 venkovských prodejen se smíšeným zbožím podle výsledku studie agentury Nielsen. V roce 2018 dalších 513, 90 % z těchto 513 bylo vedeno drobnými podnikateli na drobné živnosti. EET sice není jediným faktorem, ale stalo se tím příslovečným posledním hřebíčkem do jejich rakve. Je mi jasné, že to vítají sítě těch větších supermarketů, mizí jim, totiž konkurence. Teď chcete narovnávat podnikatelské prostředí a přitom samo ministerstvo přiznalo, že není schopno zkontrolovat zavedení EET u všech činností, takže jak to dopadne - tvrdá regulace a náklady tím vyvolané dopadnou jen na ty poctivé, ostatně jako většina státních regulací.

Všichni víme, že máme nedostatek řemeslných činností, máme nedostatek řemeslníků. Mnozí z nich jsou už v pokročilém věku. Mnozí z nich také říkají, že se na tu činnost vykašlou, pokud budou zatíženi nesmyslnou regulací typu EET. A k tomu nás vedete. Neslyšíte ani napravo, ani nalevo. Pro ty nejmenší sice navrhujete zvláštní režim, ale tím jenom nahrazujete elektronickou buzeraci tou papírovou.

A protože jsem slíbil také zábavnější část, tak se dostávám k jednotlivým činnostem, ve kterých elektronickou evidenci tržeb chcete navrhovat. Když bylo jednání rozpočtového a hospodářského výboru, tak tam přišel zástupce - teď se omlouvám, už si nepamatuji název té asociace, nějak Asociace hotelů a ubytovacích zařízení nebo tak něco - a hrozně plédoval, aby se narovnalo konkurenční prostředí pro instalatéry. Já opravdu nevím, jak instalatér konkuruje hotelu, to jsem opravdu nepochopil, ale ten zástupce hoteliérů přišel s tím, že elektronickou evidenci podporuje. Ale jak říkám, nevím, jak se narovnává konkurence a podnikatelské prostředí mezi hotely a instalatéry. Mimochodem, instalace vody, odpadu a plynu, topení a (nesrozumitelné) je jedna z těch činností, která je uvedena v klasifikaci NACE pod kódy 43.22.

A opravdu na tento okamžik jsem se těšil, až si řekneme další činnosti, v jakých oborech chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí, kde je tam velice hluboká a výrazná nerovnost. Představte si takovou činnost pěstování tropického a subtropického ovoce. Ano, to je zásadní, tam musíme narovnat v České republice v mírném pásu podnikatelské prostředí. Tady zřejmě stát přichází o zásadní daňové příjmy. Ale abych nekřivdil, třeba je to možná příprava této vlády, taková vizionářská, na klimatickou změnu. Ale moje otázka zní: jakou predikci příjmů nám Ministerstvo financí, paní ministryně financí, řekne za pěstování tropického a subtropického ovoce. To samé pěstování citrusových plodů. Ano, tam vláda také chce narovnávat podnikatelské prostředí.

Tohle je také zajímavá činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 01.44 - chov velbloudů a velbloudovitých. Já tedy nevím, jak je u nás v České republice rozšířen chov velbloudů a k jaké tam dochází k distorzi na trhu a k nerovnostem, které vláda musí narovnávat, ale znova říkám - možná vláda je tak vizionářská, že už chce např. dopředu reagovat na rozvoj elektromobility a na nedostatek vody. To by mi možná přišlo jako nějaký argument chovu velbloudů a velbloudovitých. Nevím, možná se nějakého vysvětlení dočkáme.

Další činnost, kde chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí, v činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 03.11 - mořský rybolov. Já souhlasím s tím, že máme nerovné prostředí vůči ostatním státům, protože prostě nemáme moře, k tomu narovnání to moře zkrátka chybí. Ale nevadí, vláda slibuje modré z nebe, tak možná nám chybí to moře. Každopádně, hlavně že se narovnává.

Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 08.93 - těžba soli. Ano, je potřeba zejména narovnávat podnikatelské prostředí v těžbě soli. Sice se na území České republiky sůl netěží, ale to přece nevadí, hlavní je, že se narovnává, že? Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 10.20 - zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů. Mě by zajímalo, paní ministryně, jaký podíl má tato činnost na českém HDP a kolik očekává příjem Ministerstvo financí z konzervování korýšů a měkkýšů.

Další, nedávno jsme si to zažili, činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 16.29 - výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku. Tak těch proutěných košíků a pomlázek bylo hodně kolem velikonoc, to je hodně, co se každý rok uplete. Ano, tam je potřeba zřejmě napřít spravedlivé oko státu a narovnávat. Můžeme se bavit také o NACE pod kódy 32.91 - výroba košťat a kartáčnických výrobků. Ale kde je to důležité narovnávat podnikatelské prostředí, je činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 50.10 - námořní a pobřežní osobní doprava a pod kódy 50.20 - námořní a pobřežní nákladní doprava. Ano, to by mě také zajímalo, jakou predikci Ministerstvo financí má, nicméně o moři jsem už mluvil.

Tohle je nejlepší, co vám teď přečtu, kde chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí. Činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 51.22 - kosmická doprava. Myslel jsem, že moře se nedá překonat, ale vesmír, to už je jiná liga. Vláda tady zřejmě myslí dopředu na hodně vzdálenou budoucnost, která je zatím popsána ve sci-fi románech. Já jsem tedy sám rád četl Trosku, Součka, Čapka, ze zahraničních třeba Asimova a určitě by byli všichni potěšeni, jak Česká republika už má vyřešenou kosmickou dopravu. Vesmírné lodě sice nemáme, ale účtenky za cestu do vesmíru, to už zavedeme. Možná se mýlím. Možná k tomu přispělo, je to reakce na zavedení systéme Galileo v České republice a nějaké vztahy s evropskou vesmírnou agenturou. Nevím. Ale podle vlády jistě i v kosmické dopravě je potřeba narovnávat podnikatelské prostředí. Možná bychom to mohli vyvážet do NASA jako příklad dobré praxe.

Pak máme tady už ne tak úsměvné činnosti, ale také důležité. Činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 55.90.2 ubytování ve vysokoškolských kolejích, v domovech mládeže. Tam je zásadní nerovnost. A já jsem si myslel, že spíš vysokoškolské koleje trpí nedostatkem investic a modernizace, ale zřejmě tím největším problémem je vykazování tržeb. EET by to měla srovnat. Činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 56.29.2 stravování ve školních zařízeních, menzách. Teď ale naprosto vážně, kolegyně a kolegové. Školní kuchyně nabízející stravování třeba seniorům v okolí a my po nich budeme chtít, aby měli EET? To jako vážně? Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 64.11 centrální bankovnictví. Takže mám to chápat tak, že zavedeme i povinnost EET pro centrální banku? Protože i to je jedna z činností vyjmenovaná pod činnostmi, na které se má EET vztahovat. Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 74.20 fotografické činnosti. Pozor! I fotografové budou muset mít EET. Už vidím, jak si takový fotograf kromě brašny s objektivy bude s sebou nosit i mobilní tiskárnu. Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 74.30 překladatelské a tlumočnické činnosti. I tlumočníci budou muset mít EET. Činnost pod kódem 75.00 veterinární činnosti. Takže se to vztahuje na lékaře, na veterináře a podobně. Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 79.90.1 průvodcovské činnosti. I průvodci možná s sebou budou muset tahat mobilní tiskárnu, aby vytiskli účtenku EET. A teď už jenom telegraficky. Bude se to vztahovat na činnosti všeobecný úklid budov. Takže i uklízečky budou muset mít EET. Všeobecná činnost veřejné správy, dokonce i činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 84.21.1 pomoc cizím zemím při katastrofách nebo nouzových situacích přímo nebo prostřednictvím mezinárodních organizací. Zřejmě tam je také třeba narovnávat podnikatelské prostředí. Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 80.40.21.2 rozvíjení vzájemného přátelství a porozumění mezi národy. Tam je zřejmě také zásadní nerovnost, kterou EET napravíme. Dále se to bude vztahovat na předškolní vzdělávání, primární vzdělávání, umělecké vzdělávání, specializovanou ambulantní zdravotní péči, sociální péči v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním, sociální péče v domovech pro seniory, ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory, činnosti botanických a zoologických zahrad, scénická umění, tam je to asi také zásadní, činnosti sportovních klubů, činnosti dokonce politických stran a organizací a činnosti domácností poskytující blíže neurčené služby pro vlastní potřebu. Těch činností je přes 700. Já jsem si vybral jenom některé. Některé pro to, abych vás pobavil a některé pro to, abych vám ukázal, do jakých všech činností chce vstupovat stát neúměrnou regulací a on line kontrolou podnikatelů.

Dostávám se už konkrétně k pozměňovacím návrhům. Už jsem se o některých zmínil, tak stručně. Nově může finanční správa, a já jsem o tom už hovořil, dávat likvidační pokutu až do výše 500 tisíc korun třeba za špatně vyplněné kontrolní hlášení, které je podáno včas. Pokud finanční správa usoudí, že se jedná o maření výběru daní. Dříve finanční správa musela dát nižší pokutu ještě za jiné pochybení. Například za to, že ten podnikatel nedal kontrolní hlášení ve lhůtě, a teprve potom přistoupit k té nejvyšší. Podle údajů Ministerstva financí byla dána pouze jednou taková pokuta v minulosti. A aby nebyla dána jenom jednou, tak Ministerstvo financí to v daňovém balíčku změnilo a de facto si nechalo schválit bianco šek pro případné daňové pokuty ve výši 500 tisíc korun. Můj návrh situaci vrací zpět před přijetí daňového balíčku a najdete ten návrh pod označením G 2510 a já prosím, kolegyně a kolegové, abyste aspoň v tomto se zamysleli nad tím, jestli skutečně ve světle všech těch případů, které jsem tady říkal na začátku, neulehčit trochu těm podnikatelům a nedávat do ruky finanční správě takovou tu velkou pravomoc. Já jsem přesvědčen, že dopad té nové úpravy, kterou se snaží změnit do podnikatelského prostředí, je jednoznačně negativní a přispívá k nejistotě podnikatelských subjektů. Nově totiž ta právní úprava nezohledňuje závažnost provinění a tak by ty pokuty mohly být ukládány ve stejné výši jak za administrativní či neúmyslná pochybení, tak i za podvodná jednání. Ta definice je příliš vágní a může skutečně způsobit další likvidaci firem.

Navrhuji dále zvýšit lhůtu na doplnění kontrolního hlášení z pěti na patnáct dnů. Pokud dnes živnostníka finanční správa vyzve k doplnění kontrolního hlášení, má na to dnes jen pět dní. Jinak mu hrozí pokuty. A to je komplikace zejména pro ty nejmenší, kteří nemají tým lidí, nemají oddělení účetních, dělají si to sami, nebo mají jednu jedinou externí účetní, takže tam nefunguje žádná zastupitelnost. Stačí, když je jejich účetní na dovolené nebo nemocná a pak při nejmenší vůli to ten živnostník nedokáže zajistit. A prodloužením takové lhůty žádná škoda státu nenastane, jen se podnikatelům dopřeje přiměřená lhůta. Jen připomínám, že na většinu úkonů má stát a úředníci cca 30 dnů. Takže já to navrhuji pro živnostníky zvýšit z pěti na patnáct. Najdete to pod označením G 2604.

Další pozměňovací návrh, který předkládám, je ten, že dnes může živnostník dostat pokutu tisíc korun jenom za to, že podá sám bez výzvy, ale po lhůtě dodatečné kontrolní hlášení. To znamená, sám si uvědomí svoji chybu, že zapomněl a dodá to sám bez výzvy finančního úřadu po lhůtě. A já navrhuji ve variantě A buď úplné zrušení nebo alespoň ve variantě B aspoň snížení této pokuty na 250 korun. My se totiž bavíme o lidech, kteří se sami snažili svoje pochybení napravit. V takových případech pokuta není na místě. Je přece zřejmé, že ten živnostník nechtěl obcházet své daňové povinnosti a stát by měl být více tolerantní. Stát také dává pokuty těm, kteří podají kontrolní hlášení po obdržení výzvy ve výši 10 tisíc korun. Zapomenout může každý. Já jsem to tady srovnával už na začátku třeba s placením účtu za telefon, kde operátoři dávají lhůtu bez sankce na doplacení faktury. Ruku na srdce. Komu se to nestalo. Mně třeba se to někdy také stává. A já si myslím, že proto je na místě určitá tolerance státu ze strany k živnostníkům, a proto navrhuji snížit maximální hranici pokuty z 10 tisíc na 2500. To je pozměňovací návrh G 2605. Myslím, že to je minimum, které může tato Sněmovna pro živnostníky udělat a mohla by to podpořit vládní koalice, aby mně ukázala, že jsem se možná mýlil v některých věcech, které jsem tady říkal, ale uvidíme v hlasování.

Další pozměňovací návrh, který předkládáme, je, že ve všech provozovnách nyní musí být cedulky, kde je napsáno "dle § XY je prodejce povinen vystavit účtenku". Myslím si, že to je zbytečná zákonná povinnost, která pouze umožňuje zase dávat za něco další pokutu. Nemá to nic společného s výběrem daní ani s narovnáním podnikatelského prostředí. Proto navrhuji zrušení této povinnosti.

Můj poslední pozměňovací návrh ruší zavádění celkově třetí a čtvrté vlny EET, protože - jak jsem řekl - příjmy z těch prvních vln jsou neprokazatelné, stejně tak očekávání z dalších vln nejsou jednoznačná. Naopak by to vedlo ke zvýšení nákladů na výkon podnikání, zvýšení administrativních nákladů a zvýšení regulace ze strany státu.

Hlasování dnes každého z nás nejen o zákonu jako celku, ale o dílčích pozměňovacích návrzích jasně ukáže, v jakém prostředí chceme, aby podnikatelé a živnostníci žili a podnikali, buď v přátelském prostředí nebo v prostředí strachu a stresu před neadekvátním přístupem finanční správy ve jménu svatého boje za zvyšování příjmů státního rozpočtu a ve jménu permanentní preventivní nedůvěry vůči podnikatelům. Rozhodnutí dnes je na každém.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za pozornost.