Ve veřejném prostoru se v tomto ohledu opět často mísí pojmy s dojmy a fakta s emocemi. Pojďme se na klíčové aspekty problematiky podívat nejen optikou dřívějších vyjádření prezidenta Pavla, nýbrž především optikou zákonů a judikatury Ústavního soudu (zejména klíčového nálezu Pl. ÚS 4/17 z roku 2020). Vypomůžu si při tom i aktuálním komentářem bývalého ústavního soudce Radovana Suchánka, na jehož plné znění odkazuji níže.
Hned v úvodu je - s ohledem na co možná největší stručnost a přehlednost příspěvku - vhodné zaměřit se na ono klíčové rozhodnutí ÚS, jímž prezident Pavel (mimo jiné) ospravedlňuje svůj aktuální postoj. „Povinností prezidenta republiky je přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády, k tomu, zda jmenováním může takový (zejména neřešitelný) střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který Ústava, popřípadě zákon (zejména zákon o střetu zájmů) předvídá,” píše se v jedné z klíčových pasáží nálezu.
Ve světle nálezu jsem osobně považoval za legitimní, že prezident Pavel žádal po Andreji Babišovi nastínění možností, zda a jak bude schopen vyřešit svůj potenciální střet zájmů. „Babiš mi ukázal možnosti, jak vyřešit střet zájmů. Skutečně vedou k tomu, aby liteře zákona dostál,” uvedl prezident Pavel po setkání s Andrejem Babišem 5. října 2025.
Ing. Patrik Nacher
Čili - prezident ex ante přihlédl k možnosti potenciálního vzniku střetu zájmů při jmenování Andreje Babiše premiérem. Z následného prezidentova veřejného vyjádření jednoznačně vyplynulo, že jej Andrej Babiš přesvědčil o tom, že jeho potenciální střet zájmů nebude „neřešitelný” a existují zákonné možnosti k jeho odstranění.
Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Zde, se vší úctou, role a pravomoc prezidenta (pro tuto chvíli) končí. Respektive končit měla. Dodatečně formulované požadavky prezidenta na „veřejné vyjasnění způsobu střetu zájmů”, výrok „Babiš minimálně půl roku tušil, že vyhraje volby a moc dobře věděl, že zřejmě bude muset řešit problém se střetem zájmů, měl tedy dost času, aby se k tomu nějak postavil,” či výzva, „aby hnutí ANO nominovalo jiného kandidáta na premiéra, pokud Babiš problém nevyřeší,” nemají oporu v zákoně, judikatuře, ani zvyklostech. Prezident jimi překračuje své pravomoci. Klade si podmínky, jejichž kladení mu nepřísluší. A v neposlední řadě popírá sám sebe a svá dřívější vyjádření.
Pro doplnění ještě jedna v médiích již mnohokrát zmíněná skutečnost - zákon vyžaduje vyřešit střet zájmů bez zbytečného odkladu PO NÁSTUPU do funkce, nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. K tomu i část citace z bodu 116 diskutovaného nálezu ÚS: „… o veřejnou funkci se při splnění dalších podmínek (věk, občanství atd.) může ucházet každý s tím, že případný vznik střetu zájmů bude řešen až v případě, že veřejnou funkci nabude.” A citace z bodu 126: „Zákon o střetu zájmů má povahu speciálního zákona z hlediska výkonu veřejné moci, proto je vyloučen (s ohledem na omezující povahu jeho ustanovení) výklad rozšiřující, nebo dokonce použití analogie s jinými právními předpisy.”
Na závěr si dovolím doplnit ještě jedno vyjádření prezidenta Pavla ke vzniku budoucí vlády z 21. srpna letošního roku: „Jsem připraven v žádném případě to neprotahovat, neklást žádné předběžné podmínky… Já tomu (vzniku vlády) rozhodně nebudu nějak překážet, abych to zdržoval.”
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV






