Prezident nebude zvát na schůzky o zahraniční politice předsedu senátu a předsedkyni sněmovny. Miloš Vystrčil zastává druhou nejvyšší ústavní funkci, Markéta Pekarová Adamová třetí. Předseda vlády je na čtvrté pozici. Za zahraniční politiku země odpovídá vláda, její činnost kontroluje sněmovna. 

Prezident není hlavní figurou na šachovnici zahraniční politiky, přesto se do této role bezohledně tlačí. Není veden zájmy naší země, ale vlastní mocenskou ambicí, zájmem jeho blízkého okolí a lidmi v pozadí - od lobbistů po politické struktury cizích mocností, zejména Ruska a Číny.

Blokování jemu nepohodlných politiků není nic nového, Miloš Vystrčil nesmí na Hrad od své cesty na Tchaj-wan. To bylo možné za Babišovy vlády s posvěcením ČSSD a za potlesku KSČM. Nyní máme vládu jinou a ta si podobné praktiky nemůže nechat vnutit. Prezident bojkotuje obě parlamentní komory, jejichž složení mu nehraje do karet. Proto se snaží vliv zákonodárného sboru osekat co nejvíce. Už to samo o sobě je třeba nazvat zvůlí a nerespektováním ducha naší Ústavy.

Jak si prezident na zahraničním poli vede a co z toho dosud měla naše země?