Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já rozumím tomu požadavku, abychom co nejrychleji vyjádřili svou soustrast se všemi, kteří trpí. Myslím, že každý z nás zaregistroval tyto zprávy a každý z nás pochopil, jaký rozměr mají. Rozumím i panu kolegovi, který zde přednesl návrh na tento bod. Na druhou stranu chci vysvětlit, proč jsem hlasovala proti zařazení tohoto bodu. Protože se domnívám, že úkolem Poslanecké sněmovny je kromě jiného vyvažovat a rovnoměrně reagovat na všechny události, které se ve světě a v České republice dějí. Myslím tím to, že například, stane-li se takováhle tragédie, tak já jako předsedkyně Poslanecké sněmovny jsem automaticky posílala okamžitě bez rozhodnutí sněmovny dopis příslušnému předsedovi sněmovny té země tak, jako reaguje prezident země a spojí se s prezidentem konkrétního státu. A zrovna tak se domnívám, že se děje z úrovně vlády.
Nezpochybňuji vůbec nic, cítím s těmi lidmi stejně jako vy všichni. Jenom se domnívám, že v takovém případě pokud Sněmovna se rozhodne, tak by musela téměř každý den přijímat nějaký nový bod, protože tragédie kolem nás se dějí neustále, ať už je nazveme jakkoli. Jestli si někdo myslí, že smrt školáků na silnici je menší tragédie nebo horníků je větší. Já tohle neumím soudit, nebudu soudit, v žádném případě. K tomu se necítím být ani lidsky ani jakkoliv odborně připravena. Proto se domnívám, že tento bod tady máme, určitě se s ním slušně čestně vyrovnáme a já jsem chtěla jenom vysvětlit to, že i bez příslušného usnesení Poslanecké sněmovny reakce České republiky z pozice nejvyšších ústavních činitelů se automaticky dějí nebo děly. Doufám, že se dějí i nyní.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR