Vzhledem k tomu, že se touto problematikou začaly v poslední době zabývat i orgány Evropské unie a jsou snahy držení a nošení ručních palných zbraní zakázat, resp. ty nejpřísnější zákazy z některých zemí aplikovat na celou Evropskou unii, je třeba příslušným evropským úředníkům situaci vysvětlit dříve, než bude pozdě. A to by měli dělat zejména naši europoslanci, kteří však o této problematice vědí dost málo a české zájmy v Evropském parlamentu nejen neprosazují, jak je z jejich dosavadní činnosti vidět, ale ani kvalifikovaně nehájí náš současný, již tak velice přísně nastavený, právní rámec.

To, že někdo zneužije ruční palnou zbraň ke střelbě do lidí, se většinou stává v USA a v podobných vyspělých demokraciích, kde si i po zavedení řady restriktivních opatření v reakci na minulé případy, lze stále ještě zakoupit ruční palnou zbraň pomalu v každém kiosku či na benzínové stanici, neboť v USA je právo vlastnit zbraň již od jejich vzniku dáno každému občanovi přímo Ústavou a žádná vláda si ještě nedovolila tento bod Ústavy USA zrušit.

Různé orgány státní moci a správy pak, aby ukázaly, že situaci řeší, na každý případ zneužití zbraně reagují všemožnými aktivitami s nejvyšším cílem, že v rámci prevence by bylo nejlepší všem lidem veškeré zbraně odebrat, což pak i z řad veřejnosti podporují většinou ženy, které mají, až na světlé výjimky ke zbraním odpor a ti, kteří si sice tam, kde se o povolení k nákupu musí žádat, zažádali, ale z různých důvodů jim nebylo vyhověno.

Je třeba uvést, že v řadě zemí je nákup střelné zbraně palné upraven různě, a to od zcela volného nákupu jakékoliv palné zbraně v podstatě kýmkoliv, až po absolutní zákaz držení a nošení jakékoliv palné zbraně pro veškeré obyvatelstvo a zbraně tam mají v držení pouze profesionálové, většinou jen armáda a policie. Vždy to záleží na konkrétním zákonodárství té které země a podle mne by to tak mělo zůstat i nadále, neboť pouze národní vlády dobře vědí, co je na jejich území ještě únosné a co již ne.