Proti ochotě premiérky hrát poker nebo její sveřeposti (či obojímu zároveň) se postavila jasná většina členů jejího kabinetu. Osobně nechtějí nést odpovědnost za to, co by bezdohodový chaos 29. března přinesl. Chápu, podílet se na chaosu obrovského rozsahu, do něhož vláda a poslanci zemi vedou, není nic příjemného.

To ovšem může dále oslabit šance, že se pro dohodu, kterou premiérka vyjednala (a která dává smysl), najdou hlasy. Není přitom jasné, co prodloužení termínu přinese (kromě chaosu do evropských voleb, neb by mohl znamenat, že země, které měly mít více MEP budou muset změnit plány). Leadeři EU27 budou chtít slyšet, k čemu premiérka více času (jako by ho konzervativci měli málo) využije, než souhlas s prodloužením jednomyslně dají.