Povinnost vyměnit klasické wolframové žárovky za energeticky úspornější a trvanlivější halogenové žárovky, kompaktní zářivky nebo světelné zdroje na bázi LED diod („Ledky“) se stala symbolem českého odporu proti Evropě a vynesla mimo jiné zástupce Svobodných do Evropského parlamentu.

Na rozdíl od kampaní proti „křivým" banánům či podpatkům kadeřnic je navíc výchozím bodem skutečnost, nikoliv omyl. Staré žárovky naše životy opravdu opouštějí. Nejen u nás, ale třeba i v Kanadě, Austrálii, Švýcarsku či Brazílii, kde vlády k podobným opatřením přistoupily. A bylo by zajímavé vědět, zda se i tam stalo toto rozhodnutí součástí ostrého politického boje proti abstraktnímu, leč údajně sílícímu Bruselu.

Zde však česká pohádka o útoku Unie na české hodnoty a zájmy končí. Stačí se podívat na strohá fakta a ne na jejich politickou interpretaci.

Právní akt, který vedl k postupnému zákazu klasických žárovek, vydala v roce 2009 Evropská komise na základě zmocnění, které ji dala direktiva schválená v roce 2005. Co tento bruselský „new speak“ znamená?

V roce 2005, tedy v době české druhé sociálně demokratické vlády, byla Radou EU (na české straně se jednalo o působnost ministerstva průmyslu a obchodu) a Evropským parlamentem schválen „evropský zákon“, který umožnil regulovat různými formami výrobky, které spotřebovávají energii a mají vliv na ekologii. V Radě EU k tomu bylo třeba kvalifikované většiny a v Evropském parlamentu prosté většiny, tedy silného souhlasu zástupců unijních zemí.