Startující diskusi o dvourychlostní Evropě není radno podcenit. Iniciuje ji totiž to, že lídři některých zemí – obvykle ke škodě svých občanů a firem – nechtějí "to či ono". A ve výsledku pak nemáme nic.

Rádoby vychytralý přístup typu "to se mi nezdá, tak ať si to udělají beze mne", může mít vážné důsledky.

Jsou oblasti, kde si dovedu představit, že postup jen některých zemí (v rámci režimu posílené spolupráce, tedy dle práva EU, s tím, že se k ní každý může přidat) dává smysl.