Mohlo by se zdát, že v souboji s energetickou krizí jsme z nejhoršího venku. Pomohla nám k tomu spolupráce členských států Evropské unie i poměrně mírná zima. Ta ještě ani neskončila a my už musíme přemýšlet nad tím, jak zvládneme tu příští. K naplnění vyprázdněných zásobníku nám totiž „krvavý“ ruský plyn rozhodně neposlouží. Takže, na stoje je stále to stejné: hlavně s energií šetřit, budovat nové zdroje (což třeba u FVE jde) a budovat infrastrukturu, která umožní dovoz LNG. A také prohloubit fungování trhu s energiemi v ČR.

Marií Bastlovou v podcastu Ptám jsme já, kterého jsem byl hostem, zajímalo, jestli a jak se nám před příští zimou podaří ruské zdroje energie nahradit. Je jisté, že to znovu nebude jednoduché, ale cesty jsou. Obnovitelné zdroje (resp. FVE) jsou velmi rychlou cestou, jak navýšit výrobu a ušetřit třeba plyn. Vracet se dlouhodobě k uhlí by bylo nešťastné a špatné. Myslím, že to nebude vycházet ekonomicky (ceny povolenek), a odklon od uhlí pomůže životnímu prostředí.

Zásadní je, že se daří navyšovat kapacity pro dodávky plynu do Evropy přes LNG a dobře fungují naši neruští dodavatelé, od kterých přichází plyn potrubím. Ale hlavně se nesmíme s pocitem dostatku vracet do „normálu“ a začít s plýtváním. To, co je totiž jedna z nejdůležitějších částí, která zároveň v naší diskuzi o energetice bohužel hodně chybí, jsou energetické úspory. Ano, musíme hledat způsoby, jak nahradit plyn, musíme ale také, a možná bych řekl především, začít energiemi šetřit.

Dnes už můžeme říci, že energetické závislosti na Rusku jsme se zbavili a Putin „energetickou válku“ s Evropou prohrál. Já pevně doufám, že brzy prohraje i všechny ostatní války. A my se musíme poučit - nesmíme dopustit, aby nás mohl někdo někdy v budoucnu energiemi vydírat.

PS: když jsem se tento týden koukal na burzovní data, poprvé jsem zaznamenal cenu roční dodávky (baseload) pod 100 euro. Sice až na rok 2028, ale i tak dobrý, ne?