Před pár měsíci, v reakci na plán poměrně podrobného komisního auditu poskytování "EU dotací" našim státem, který vznikl v reakci na lačnost pana premiéra po jejich čerpání, jsem upozornil na to, že "vedlejším efektem" auditu by mohla být velká nespokojenost Unie s tím, co s unijními stovkami miliard děláme.

Bohužel, přesně to se stalo.

Chce se namítnout, že je to trochu pozdě, neb k uvedeným defektům jsme se trpělivě propracovávali mnoho a mnoho let, ale hlavní vina na dnešním stavu je na nás, ne na Komisi.

Naše vlivnými skupinami motivovaná touha dávat unijní miliardy soukromým podnikům, developerům, či jiným "šikovným příjemcům" s minimálními, pokud nějakými, přínosy pro společnost se - jak se zdá - dostala zcela mimo přijatelné limity, a to bez ohledu na to, že některá tato rozhodnutí šla dokonce ve prospěch premiéra země (navíc volajícího po tom, že chceme o unijních penězích ještě víc rozhodovat sami).

Toto spolu s dříve rozkrytými fakty, že také část peněz do veřejného sektoru trpěla většími (kriminálními) či menšími (smysluplnost) defekty nás staví do velmi špatné pozice.