Na zemědělskou dotační politiku našich vlád doplácí malí zemědělci, lidé, kteří by v této oblasti chtěli podnikat a s nimi i naši spotřebitelé. Další velkou obětí je naše příroda, něco, co se nedá koupit a škody na ni se napravují dlouho a draze.

Velké zemědělské podniky, které jsou při rozdělování peněz zvýhodňováni na úkor rodinných farem - obdobné (jen mírně snížené) "plošné" dotace pro obrovské podniky hospodařící na desítkách tisíc hektarů mají jiný přínos než podobné dotace na hektar pro farmáře s 15 hektary (což je mj. průměrná velikost farmy v EU). Omezení plateb velkým firmám, které opakovaně Komise navrhuje, se snaží česká vláda zabránit. "Velké platby velkým" jsou hlavní motor, který vede k tomu, že zemědělství je stále více "průmyslové", dominované velkými podniky, a menší farmy nevznikají nebo mají problém se prosadit.

To s sebou nese i proměnu českého venkova (kde je obtížné najít místně perspektivu na práci a podnikání), zhoršení kvality půdy (díky nasazení těžké technologie, velkým rozlohám a "průmyslovým postupům" na pronajaté půdě) nebo menší nabídku lokálních potravin (velké zemědělské firmy spolupracují s velkými, průmyslovými zpracovateli, kteří dominují trhu s potravinami).