Za tímto faktem stojí zejména vysoká kvalita matričních záznamů především na straně Velké Británie, z níž mnoho evropských přistěhovalců do USA přišlo, ale také vysoký zájem Američanů o rodinnou genealogii, odvozující svůj původ právě od pečlivě vedených seznamů imigrantů. Díky vyšší historické prostupnosti mezi britskou šlechtou a nešlechtici pak došlo k tomu, že mnoho obyvatel hledajících své štěstí v Novém světě bylo prokazatelně potomky různých panovnických rodů, zejména anglických a skotských králů, byť třeba vzdáleně.

Výjimkou není ani současný prezident USA Donald Trump, který letos svůj mandát jako kandidát republikánů obhajuje. Jeho nejvážnějším vyzyvatelem je nominant demokratů a bývalý viceprezident Baracka Obamy Joe Biden. Prezidentské volby mají ještě další dva kandidáty – Jo Jorgensenovou za Libertiány a Howieho Hawkinse za Zelené – avšak vzhledem k tomu, že v posledních 150 letech se klíčové volební souboje odehrávají vždy mezi kandidáty demokratů a republikánů, očekává se, že i letošní volba bude mít podobný scénář. I když nemůžeme předem vyloučit žádný nečekaný sled událostí, zdá se, že budoucím prezidentem USA bude potomek Přemyslovců, neboť oba tito nejpravděpodobnější kandidáti mohou svůj původ odvozovat mj. právě od prvního českého knížecího páru, tedy Bořivoje I. a sv. Ludmily.

Jejich pravnučka princezna Doubravka (+977) byla provdána za polského knížete Měška I. (cca 935-992) a jejich pravnučka princezna Richeza (1013-1075) byl provdána za uherského krále Belu I. (cca 1016-1063). Jejich potomkem v sedmé generaci byla uherská princezna Jolanda (1215-1251), která se vdala za aragonského krále Jaime I. (1208-1276). Jejich dcera princezna Isabel (1247-1271) se stala manželkou francouzského krále Filipa III. (1245-1285) a jejich vnučka rovněž jména Isabel (1292-1358) se provdala za anglického krále Edwarda II. (1284-1327), jejichž synem byl král Edward III. (1312-1377). Zde se zároveň genealogické cesty k oběma prezidentským kandidátům rozcházejí.