První šok nastal, když v televizní debatě prohlásil, že Benešovy dekrety neplatí, že prezident Beneš a jeho vláda by měli stanout před soudním tribunálem v Haagu za odsun německého obyvatelstva z Československa. Podotýkám, že se tak stalo na základě Postupimských dohod vítězných mocností po skončení II. světové války v Evropě. Prezidenta Beneše a jeho československou vládu tak označil za válečné zločince. U velké části veřejnosti došlo k prozření a následně prezidentskou volbu ve II. kole prohrál.

Prohru neunesl, a když prezident pozval odcházející „nečasovu“ vládu na rozlučkovou večeři, tak se omluvil a večeře s prezidentem republiky se nezúčastnil. Ještě před omluvou však ministři strany TOP 09 oznámili, že oni se večeře nezúčastní tak jako tak. Když by se prezident s odcházející vládou nerozloučil, byl by médii rozcupován jako hulvát, který nemá kouska vychování. Když pozváním hlavy státu pohrdne pravicový politik, notabene šlechtic, tak je to zřejmě v pořádku.