Vážený pane předsedo,
Vážené delegátky a delegáti,

Občanská demokratická strana překonala krizi, vybrala zatáčku smrti pětiprocentních preferencí a vydala se na pozvolnou, ale přesvědčivou cestu politického růstu. Je znovu pevnou součástí české politické scény, stabilizovanou politickou stranou, která do budoucnosti hledí s nadějí a odhodláním.

Jsme ale realisté v tom nejlepším smyslu, jsme si vědomi obtížnosti úkolu, který nás čeká. Historie, jak známo, na nikoho nečeká a jde si svou vlastní cestou. Každý uvolněný politický prostor bývá rychle zaplněn, zatímco se ODS potýkala s problémy, vznikly nové politické subjekty, některé dosáhly politického úspěchu a získaly část našich tradičních podporovatelů. Ti se k nám dnes vrací, někteří dosud váhají, všichni již ale znovu pozorně naslouchají tomu, co říkáme, a pozorně sledují naše politické každodenní skutky.

Mluvím o tom proto, že chci jasně definovat úkol, který nás v nadcházejících dvou letech čeká: Není to nic menšího než sjednocení fragmentované pravice v naší zemi.

Když se sklenice roztříští na řadu kousků, těžko se znovu lepí dohromady, naši političtí přátelé na Slovensku to dobře vědí. „Když se dva perou, třetí se směje,“ říká přísloví, a když se perou tři nebo čtyři, směje se naše politická konkurence ještě víc. Rozštěp oslabuje všechny.