Já bych chtěl možná nás všechny vyzvat k jakémusi upuštění pod kotlem. Podobně duchaplné debaty o zahraničněpolitické orientaci našeho státu vedli naši předchůdci v této Sněmovně v dvacátých, třicátých letech. Jedni se spoléhali na jistou orientaci, druzí na jinou. Pak po té válce přijel ten slavný vlak, v jehož čele byly portréty mimo jiné i Stalina, a přišel Košický vládní program a podobné záležitosti.

Pojďme nedemonstrovat před celým světem, že máme velmi rozdílné názory na zahraničněpolitické ukotvení tohoto státu. Pro mě osobně celá tahle debata je jenom jasným zdůrazněním toho, že pragmatické poučení z toho, co ve 20. století fungovalo a co nefungovalo, je to nejdůležitější, co bychom měli mít všichni na mysli. To, že to pro mě znamená jasnou podporu euroatlantické vazbě této země, o tom jsem hluboce přesvědčen, ale nechci tu debatu dále jitřit.

Nemyslím, že je dobré, abychom před celým světem tady demonstrovali naprostou rozdílnost, až tak fatální rozdílnost názorů na ukotvení této země. Nepomůže to především této zemi a její bezpečnosti. Přijde mi to až trapné. (Potlesk zprava.)