Vážené dámy a pánové,
máme před sebou sled zákonů, které se věnují vodě. Je to pochopitelné. Nedostatek vody je a bude v budoucnu asi nejpalčivějším tématem. Ostatně například kůrovcová kalamita je toho přímým důsledkem. Jakkoliv s principy mnoha návrhů lze souhlasit, s některými naopak souhlasit nelze. Novela především zavádí povinnost vytvořit plány pro zvládání sucha a nedostatku vody, které budou platné pro jednotlivé kraje i pro území celé České republiky.
Padl tu problém kůrovce a už tady vidíme, že sucho nelze řešit zákony o vodě a určitě ne jen zákony. Tady skutečně je prvotní úloha vlády, aby slyšela odborníky, připravila analýzu stavu, návrhy řešení a ty pak realizovala. Problém je poměrně jednoduchý, jakkoliv se to nezdá. V dlouhodobém poměru na území České republiky dopadá 200 let stejné průměrné množství vody. Takže voda je. Problém je v tom, že odchází. Jednak samozřejmě odtéká řekami, ale problémem je, že máme vyšší výpar vody, a to proto, že tu máme tepleji, máme stále více betonu a asfaltu a pochopitelně máme nízkou výšku ornice. A začalo nám teď i ubývat lesů. Řešení jsou mnohaúrovňová, ale v praxi proveditelná. Je třeba na maximum zalesňovat, a tím stabilizovat klima a zvýšit zádržnost vody. Musíme podpořit projekty na zvýšení výšky ornice. Je třeba zvážit nejrůznější přehrady, protože tady sice vodu zadržíme, ale vypařování vody je tu obrovské a marnotratné.
Jiná věc je vybudování spojení alespoň s Dunajem. To je obrovská zásobárna vody pro část střední Evropy. Součástí tohoto projektu jsou pobřežní mokřady, poldry na zadržování vody i systémy zavlažování okolních polí. Plus to je v západní Evropě desetiletí osvědčená a ekologická nákladní a hlavně turistická komunikace. Zdůraznil bych také budování decentralizace vodní soběstačnosti, to znamená, že minimálně na úrovni obcí by se voda měla vracet do půdy nebo recyklovat zpět do vodovodního systému a nevypouštět do řek.
Samozřejmě tu jsou desítky možností, jak zadržovat vodu v krajině. Jsou to meze, protierozní rozmisťování plodin, je tu třeba provádět ve svazích hrázkování, důtkování, budování průlehů atd. A popravdě řešení jsou odborníky z prestižních univerzit stokrát popsaná a stále nikým systémově nerealizovaná. Důvod je jasný. Dotýkají se lesníků, zemědělců, s něčím nesouhlasí ekologové, s něčím zase antiekologové. Bohužel každý si hraje na svém písečku a blokuje systémová řešení. Vládní zákony navrhuje mimo jiné nějaká komise pro sucho. No, nemám nic proti tomu, aby vláda vytvořila analytický poradní orgán typu Národní rada vlády pro boj se suchem. Vzhledem k tomu, že řešení už organizace, jednotlivci nebo univerzity dávno zpracovali, tak stačí, když se odborníci v nich shodnou na těch nejzákladnějších principech a řešeních a ta pojďme realizovat.
V další rovině tu máme návrh změny ústavy. Návrh neříká nic, co by obsahově už v ústavě nebylo, a jde jen o deklaraci. Že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy a ochranu přírodního bohatství. Ve všeobecné rovině samozřejmě za hnutí SPD říkám, že souhlasíme, ale ve stejné logice vás, drahé kolegyně a kolegové prosím o podporu našeho návrhu ústavního práva na nepromlčitelnou spravedlnost.
Pokud jde o vodu, byl bych daleko radikálnější a v ústavě bych deklaroval, že veškeré přírodní zdroje včetně vody jsou v majetku státu, který je dává do užívání za podmínek určených zákonem. Znárodnění nebo deprivatizace vody je skutečně na pořadu dne a vzhledem k tomu, že to je po léta i trend na západě, věřím, že se mu nebudou bránit ani naše probruselské strany. Voda je skutečně strategická surovina a její význam jen poroste. Není udržitelný stav, kdy si ji velká část měst a obcí nechala v minulosti různými vykuky ukrást a velmi často za skandální podmínek. Prahou počínaje, Zlínem konče.
Děkuji za pozornost.
Tomio Okamura
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
