Drazí přátelé, dámy, pánové, lide zemí Koruny české,

dnes jsme tady sešli k 700. výročí narození Karla IV., největšího státníka v dějinách našich zemí - markraběte moravského, krále českého a císaře římské říše.

Karel IV., křestním jménem Václav, byl mužem, který dnes našemu národu chybí. Mnozí politici, novináři a další si budou v dnešních dnech brát do úst jeho jméno, budou se jím pyšnit a já bych si i proto moc přál, aby se Otec vlasti alespoň na jeden den vrátil a ujal se vlády nad naší zemí. Věřte, že by pak všichni tito lidé byli rádi, kdyby pro své zločiny proti národu a zemi spasili holé životy.

Náš dobrý král a císař byl upřímný český vlastenec - nikdo v zemi nesměl zastávat úřad bez znalosti češtiny a donutil i německé kurfiřty a nejvyšší hodnostáře Svaté říše římské, aby povinně učili své děti česky.

Náš dobrý král byl vlastenec a křesťan, ale v tom nejlepším slova smyslu - do země zval velké kritiky nenasytnosti tehdejší církve a osobně je chránil před církevním pronásledováním, aby mohli svobodně kázat a psát o zlořádech, které tehdejší církev trápily, z nichž největší byla neustálá honba po majetku.