Syrský příběh je nejsložitější. Má totiž stále legitimně přímo zvoleného prezidenta a kromě vlastní občanské války, kterou opět vyprovokovali a horlivě zásobují Američané, tam válčí i okolní státy a nejrůznější radikální a teroristické organizace.

Alavité jsou menšina a dobře vědí, že když prohraje Asad, tak nepřežijí. V uvozovkách „umírnění islamisté", cvičení a vybavovaní Američany, ochotně i s novým vybavením a výzbrojí přecházejí do řad islámských milic, ať již Islámského státu či jiných kmenových a sektářských uskupení.

Kurdové bojují proti Islámskému státu, jakoby za halasné podpory naší vlády, ale když začali vyhrávat, vpadlo jim do zad Turecko, a USA – náš spojenec v NATO, je vyhlásí za teroristy. Do toho intervenční nálety USA, Francie, Saúdů a přeshraniční ostřelování z Turecka. A samozřejmě ruské nálety - ti ale jediní mají pozvání legitimní vlády, na to se nesmí zapomínat - a tyto ruské nálety během pár týdnů dokázaly řádně zamíchat bojištěm a obrátit průběh války.