Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi na úvod poděkovat panu premiérovi, který už se nehlásil, jak mi řekl, aby dal prostor k další věcné diskusi, takže jsem se konečně dostal ke slovu.

Co se týče mého vystoupení, my už jsme za Hnutí Úsvit v rámci prvního čtení konkrétní výtky řekli, a proto bych se dnes soustředil spíše na ty principiální věci nebo to pojal trošku jiným způsobem. Samozřejmě už jsme tady hovořili o tom, jaký rozpočet by mohla podat vláda, že by mohl být samozřejmě buď vyrovnaný nebo alespoň s menším schodkem, zvláště když ekonomika roste a má růst i příští rok. A ten růst ale, jak víme a to bych tady zdůraznil, protože tady si s některými vládními představiteli nerozumíme, tak není díky této vládě, ekonomika neroste přece díky této vládě. Ekonomika letos roste a vláda se chopila moci někdy na jaře a jak říkají všichni ekonomové a ví to i alespoň minimálně ekonomikou políbení spoluobčané, tak růst ekonomiky v letošním roce nemá souvislost prakticky ve většině případů vůbec s činností této vlády. Takže já si myslím, že to bychom si měli říct už úplně na úvod. A také bychom si měli zdůraznit, že když ekonomika roste, tak v učebnici, možná i v první hodině v první třídě ekonomiky je jasně napsáno a je to jasná premisa, že to je ten čas, kdy by se měly sanovat dluhy, jelikož ta sinusoida se zase zvrátí a až ekonomika bude klesat, tak bohužel ty peníze na sanování dluhů nebudou. To je přesně ta chyba, kterou udělala v minulosti sociální demokracie za vlády současného premiéra Bohuslava Sobotky a vlastně na tyto chyby, bohužel v negativním slova smyslu, Česká republika doplácí dodnes. A můžeme si tady říkat tvrzení proti tvrzení, ale kdo studoval ekonomii, kdo je ekonomií políben, tak to, co říkám, je absolutně jasné, nevyvratitelné a kdo říká opak, tak si troufám říct, že by byl i vyhozen od zkoušky na ekonomických školách. Vím to z domova, jelikož moje partnerka studuje dvě fakulty Vysoké školy ekonomické najednou a je v závěrečném pátém ročníku. Takže kdo tady bude chtít tvrdit opak, tak bych rád slyšel, odkud to tedy má.

Já bych samozřejmě navrhoval další téma k diskusi, které už přede mnou naznačili někteří ekonomové - to je např. zpřehlednit rozpočet, lépe ho obhájit, vysvětlit jeho jednotlivé položky.

Diskuse nad jednotlivými položkami, když jsem se na to díval podrobněji, tak totiž může být velice překvapivá a může přinést skutečně zajímavá zjištění. Aktuálně bych připomněl usnesení hospodářského výboru, kterým výbor neschválil jednu z položek Ministerstva průmyslu. A budu konkrétní. Vláda počítá se zvýšenými příjmy z hnědého uhlí danými novelou horního zákona spočívající ve změně struktury tzv. úhrady z vytěženého nerostu u hnědého uhlí. Dnes se tyto výnosy rozdělují v poměru 75 % pro obce a 25 % pro stát. To se však má změnit. A to v poměru jedna třetina pro obce a dvě třetiny pro stát. A s příjmy z této změny se počítá - světe, div se! - už v rozpočtu pro rok 2015. Celé to je ukázka příkladného šlendriánu. Novela horního zákona totiž ještě neprošla Sněmovnou, zatím je jen v meziresortním připomínkovém řízení a nebyla schválena ani vládou natož aby o ní slyšel Parlament. Přesto se vlastně s těmito záležitostmi v novém rozpočtu počítá.

Navíc, jak minulý týden upozornili Starostové v čele s naším poslancem Davidem Kádnerem, poslancem Úsvitu, tak plánovaná změna znamená vytunelování obcí postižených těžbou. Škody zůstanou obcím a zisk dostane stát. A já nemyslím, že takový návrh vůbec v této podobě projde, protože to nepřipustí starostové a občané postižených regionů, ať už jsou z jakékoliv strany. Nicméně v rozpočtu se s těmito příjmy počítá.