Česko rapidně ztrácí  vojáky v záloze připravené doplnit bojové jednotky v případě války. Jelikož armáda nikdy nedostala rozpočet, s nímž počítal plán její profesionalizace, nemohla přijímat nové vojáky a tím zachovat udržitelný cyklus odchodů do zálohy. To vše se navíc děje v situaci, kdy se zvyšují bezpečnostní rizika. Jedním z možných řešení jsou tzv. teritoriální zálohy, o nichž se však ve veřejném prostoru příliš nehovoří.

Přitom sněmovna nyní tančí kolem kontroverzní novely branného zákona, kde by toto téma mohlo a mělo zaznít. Leč nezaznívá.

Odložená spotřeba

O novele se říká leccos: že je kvůli Rusku; že obnovuje "vojnu"; že v praxi nic důležitého nemění, protože branná povinnost je tu stále. To jsou z velké části omyly a polopravdy. Pravda je taková, že novela branného zákona nemá nic společného s aktuálními konflikty ani s ohrožením země. Její kořeny se táhnou právě k rozpočtu resortu obrany. Jmenovitě do roku 2011, kdy vznikla další tzv. Bílá kniha obrany, a k magickému slovnímu spojení "odložená spotřeba".

"Princip odložené potřeby předpokládá, že vláda bude moci přijmout mimořádná opatření ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu a válečného stavu. Vyhlášení mimořádných opatření znamená, že fyzické i právnické osoby budou mít povinnost zapojit se do přípravy k obraně státu. Mimořádná opatření se provádějí v souběhu s předběžnými opatřeními realizovanými v ozbrojených silách České republiky. Tato opatření předpokládají legislativní změnu," říká zmíněný dokument Ministerstva Obrany ve své sekci 7.13.5.

Branná povinnost skutečně nikdy nezmizela. To novela nemění. Novela mění to, že zatímco doposud o "mimořádných opatřeních" jako povolání "záložáků" do zbraně rozhodovala celá Poslanecká sněmovna a Senát, tedy nejen vláda, ale i opozice, a to na základě jasných signálů o nebezpečí, nově bude tuto silnou pravomoc v rukou držet samotná vláda. Otázkou je proč.