Shoduji se s ní v tom, že rozhodnutí Ústavního soudu vyvolává řadu dalších otázek. Domnívám se, že Ústavní soud nerozhodoval v souladu s Ústavou ČR a již vůbec ne, s jejím nepsanými pravidly. Ústava ČR, čl. 2, odst. 1: „Lid je zdrojem veškeré státní moci“. Rozhodnutí od zpravodaje na 60 stranách je jistě erudované, ale mohlo být určitě vytvořeno dříve než za tři roky. Rozhodnutí Ústavního soudu vyvolalo 60 řádek pochybností.

V čem rozhodnutí Ústavního soudu odporuje demokratickým zásadám:

• Základní princip demokracie je vláda lidu – a vzniklá vláda bude rozmělněna, neschopna se domluvit na důležitých věcech pro další směřování státu.
• V čem například? Když již jednou Ústavní soud rozhodl, může po čase své rozhodnutí měnit? Je zpochybněna předvídatelnost soudních rozhodnutí.
• Ústavní soud nemůže být aktivistický. Není třetí komorou Parlamentu, je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Ve svém rozhodnutí neposuzoval ústavnost (také nerozhodl, že dosavadní znění volebního zákona je protiústavní), ale jakousi imaginární spravedlnost. Nepřísluší mu role aktivisty, který páchá dobro.
• Ústavní soud se stal aktivním spolutvůrcem pravidel. Ale výběr volebního modelu je výsostnou záležitostí politické úvahy, v tomto případě nejen Poslanecké sněmovny, ale také Senátu.
• Jak budou moci spolupracovat (a při širokospektrální koalici budou muset) strany s diametrálně odlišnými programy? Například: na přijetí eura – na legalizaci drog – na přijímání nelegálních migrantů – na zvýšení (snížení) daní…
• Ochrana rovnosti hlasů není jediným kritériem volebních zákonů. Smyslem voleb je vznik vlády. Jaké vlády? Akceschopné, stabilní, aby vládla celé volební období a mohla složit účty ze svého vládnutí a z volebních slibů.
• Rozhodnutí bude mít vliv na kupčení s mandáty, popř. hlasy a zvýší počet přeběhlíků v PS PČR.
• Nový volební zákon udělá z naší politiky „Itálii“.
• Svým rozhodnutím posiluje centrální vedení stran, popírá vnitrostranickou demokracii – minimálně pro nastávající volby. K demokracii patří primární volby ve struktuře té které politické strany. Politické strany nestihnou řádně dle svých stanov projednat a demokraticky schválit své kandidáty do Poslanecké sněmovny.
• Oslabil základní princip demokracie – zbavil voliče motivace k účasti na volbách (oslabil tak demokracii jako vládu lidu).
• Konstatuji skutečnost, aniž bych cokoli naznačoval jako paní ministryně Benešová: sedmi ústavním soudcům končí první desetileté funkční období v roce 2023 a čtyřem v roce 2024. A všichni mohou kandidovat do druhého funkčního období. A hádejte kdo, potvrzuje návrh prezidenta, než jmenuje ústavního soudce? Senát, jehož 21 členů v roce 2017 podalo ústavní stížnost, na základě které Ústavní soud rozhodoval.

A k tvorbě předvolebních koalic dodávám, že čl. 5, Ústavy ČR uvádí, že politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Proto souhlasím s panem prezidentem, že je nepsaným pravidlem pověřit předsedu vítězné politické strany sestavením vlády. Čili, vládní koalice se tvoří až po volbách.

(převzato z Profilu)

doc. PhDr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D., dr. h. c.

• SPD
• mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Psali jsme:

Okamura (SPD): Když dojde na lámání chleba, opoziční strany nechtějí jednat samy za sebe

Šafránková (SPD): Pomáhat a chránit? Ano – všem a spravedlivě

Hrnčíř (SPD): Dosavadní řád neobsahuje žádnou protikorupční pojistku

Koten (SPD): Doufám, že nepřevýší nějaký politický zájem

Článek byl převzat z Profilu doc. PhDr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D., dr. h. c.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.