Změny ústavy mají být podle nepřímých vyjádření J. Kaczynského takové, aby vyjadřovaly, že Polsko je de facto náboženským státem.

Kaczynský říká: „Zákonem Polska je katolická církev a její učení. Polsko nemůže být bez církve a vítězství PiS je zároveň potvrzením její síly. Proto každá ruka pozdvižená proti církvi míří proti Polsku a národu.“

Soudný člověk se při přečtení takových slov musí otřást. To, že polský národ je za mnoho ve své historii vděčný katolické církvi, je zřejmé. Ale v 21. století prohlašovat, jak to dělá Kaczynský: „Ve jménu Boha všemohoucího, děkujte prozřetelnosti za dar nezávislosti,“ což má být zahajovací formule nově upravené polské ústavy, je děsivé.

Pokud se dosavadní ústava v úvodu preambule odvolává na polský národ, což znamená všechny občany Polska bez rozdílu, PiS chce novou ústavu, v níž už není místo pro Poláky, kteří jsou nevěřící, protestanti, pravoslavní či židé.