Také v předchozím měsíci ovšem průmyslová výroba klesla o 1,5 %. Ne zrovna pozitivní vývoj dubnových čísel průmyslu byl způsoben především odstávkami v energetickém a rafinérském průmyslu.

Neměl by tedy představovat zlom celkově příznivého trendu průmyslové výroby, neboť ostatní významná odvětví průmyslu se rozvíjejí solidně. Je zvláštní, že analytici, kteří se ekonomikou dlouhodobě zabývají, jak v bankovním sektoru a finančních institucích tak i v médiích, nedokážou nazvat věci pravým jménem. Hovoří o nedostatku kvalifikovaných pracovníků, ale primárně celý problém spočívá nikoliv v nedostatku pracovníků v podnikové sféře, ale ve stále nízké produktivitě práce ve většině odvětví českého průmyslu, kam dosud dostatečně nepronikla ani technologická revoluce, robotizace a digitalizace. Doufejme jen, že v číslech růstu průmyslové výroby i v HDP v tomto roce, se přeci jen pozitivně projevují modernizační investice, které se budou promítat do růstu produktivity práce a uvolňování pracovníků z tohoto titulu do jiných odvětví v následujících letech. Automobilový průmysl, který byl tahounem průmyslové výroby, exportu i HDP v posledních letech zaznamenal v dubnu propad nových objednávek zhruba o osminu.

To není právě optimistická informace ve vztahu k budoucímu vývoji průmyslové výroby. Zdá se, že evropský trh s novými osobními automobily se po letech boomu nasytil. A Evropa nyní se zatajeným dechem očekává, zda americký prezident Trump zůstane jen u cel na ocel a hliník anebo zda zavede také cla na dovoz evropských automobilů do USA. To by samozřejmě citelně zasáhlo především německé automobilky a německou ekonomiku, s níž je ovšem česká ekonomika spjata tisícerými pouty.