Hnutí ANO se tak z předstírané demokratické politické strany stalo aristokratickým londýnským spolkem, kde rozhoduje šéf a nikdo jiný. Samozřejmě, že praxe, kterou tímto Babiš zavádí, utlumuje jakoukoli vnitrostranickou diskusi, protože nikdo z těch, kteří budou usilovat o své zvolení, respektive o to dostat se na kandidátku, nebude projevovat jakýkoli kontroverzní názor vůči šéfovi respektive vůči tomu, co šéf politicky prosazuje.

S kritikou se nemírní nikdo z předáků dalších politických stran ve sněmovně, ale například B. Sobotka by měl mlčet. Sám jsem na vlastní kůži zažil, konkerétně v Libereckém kraji, kde mě chtěli nominovat od čela krajské kandidátky ČSSD pro sněmovní volby. Sobotka si šéfy kraje pozval a jednoznačně jim řekl, že pokud budu na kandidátku postaven, vedení strany, tedy Sobotka, mě vyškrtne. A ještě směrem k libereckým straníkům dodal, že v případě, že by měli odvahu mě na kandidátku přesto dát a on musel v kandidátce škrtat, dal by jim do čela kandidátky M. Marksovou Tominovou.

V krajských volbách v libereckém kraji obdržela ČSSD cca 8 % hlasů. Liberecký kraj patří k těm nejmenším volebním krajům, a proto je na získání jednoho politického mandátu potřeba zhruba deset až jedenáct procent odevzdaných hlasů. Nebude-li v podzimních volbách v této výši volební výsledek ČSSD, nebude mít tato strana a na Liberecku ve sněmovně žádného zástupce. Sobotka, přestože ví, že strana přeci jen potřebuje trochu silnějšího kandidáta, než jakým bude někdo z místních kandidátů, se zachoval tak, jak se zachoval.