Prezident Trump ještě jako prezidentský kandidát totiž ovlivnil svou rétorikou finanční trhy natolik, že vzbudil velká očekávání. Tedy velká očekávání zisků firem, které se budou podílet na financování a výstavbě či obnově americké infrastruktury. Ať již v dopravě či v jiných odvětvích. Protože se tyto úvahy pohybovaly v řádech set miliard dolarů, byly mezinárodní finanční trhy téměř v extázi. Do dneška tak světové burzy svými indexy překonávají veškerý vývoj, který tu kdy před tím byl.

Teď je jen otázka, kdy dojde i na akciových trzích k nevyhnutelnému vystřízlivění a následnému propadu. Zdá se však, že euro bude posilovat ještě dále. Je otázkou, zda čtvrteční zasedání ECB může tuto situaci změnit. Vždyť není právě v zájmu eurozóny zlehčovat americkému zboží přístup na trhy eurozóny. A naopak ztěžovat přístup zdražujícího se evropského zboží na americký trh.

Těžko lze očekávat nějakou zásadní změnu v přístupu politiky Evropské centrální banky (ECB). Je to vše v situaci, kdy evropská ekonomika stále čelí nízké inflaci i slabšímu růstu mezd a růst HDP jednotlivých zemí není nijak zázračný. Samozřejmě, že ECB již musí reálně uvažovat o možném ukončení programu kvantitativního uvolňování, tedy programu na odkup aktiv. Možná by dnes stačilo, kdyby Mario Draghi, šéf ECB, řekl, že tuto otázku bude řešit zářijové zasedání ECB, které zredukuje měsíční objem odkupovaných dluhopisů o 10 či 20 miliard eur.