Čínská ekonomika vysílá zajímavé signály. V tomto roce očekává Čína růst HDP 7,3 %, což je o nějakou desetinu méně nežli v předchozích letech. Ale je to stále úctyhodný hospodářský růst. Každým rokem dochází v Číně k obrovskému přelivu obyvatelstva ze západních, zejména zemědělských oblastí k pobřeží, na industrializovaný východ země.

Trvalý, a přitom výrazný růst hospodářství Číny dává možnost lidem přicházejícím na východ státu získat dobře placené zaměstnání. Nebo možná obecněji: dává alespoň nějakou možnost získat zaměstnání.

Čína má jistě mnohé problémy, z nichž jsou některé jen těžko řešitelné v krátké době (vytvoření fungujícího systému důchodového zabezpečení; vyřešení problémů, které se vytvořily v oblasti životního prostředí). Již dnes se však objevují odhady, kdy se Čína stane státem hospodářsky silnějším, než jsou Spojené státy. Bude to v řádu deseti až čtrnácti let.

Čína disponuje obrovskými zásobami zahraničních měn v nepředstavitelném objemu čtyři biliony amerických dolarů. To je neuvěřitelná suma. Číňané dnes investují po celém světě. Je jen škoda, že Topolánkova a Nečasova vláda dokázaly úplně rozbít nadějný rozjezd vztahů s ČLR v době mého premiérství v letech 2005–2006. V prosinci 2005, půl roku po mé státní návštěvě Pekingu, na níž jsem se setkal s prezidentem Číny a šéfem čínské komunistické strany a dále s předsedou čínské vlády, navštívil Prahu čínský premiér.