Oproti plánované výši 60 miliard schodku je tedy skutečnost o 54 miliard příznivější. Bylo to způsobeno celou řadou faktorů. Ministerstvo financí zdůrazňuje především lepší daňový výběr v důsledku efektu kontrolních hlášení a EET. Ekonomové pak zdůrazňují spíše silný hospodářský růst. Jedno i druhé je pravda. Stejně tak je pravdou, že se nepodařilo naplnit investiční záměry státního rozpočtu, které předpokládaly vyčerpat cca 100 miliard korun investic, přičemž bylo vyčerpáno jen 80 miliard.

Na místě v tomto případě není za každou cenu uskutečňovaná pseudokritika ze strany české parlamentní pravice v tom směru, že výsledek hospodaření státu není prý „vzhledem k ekonomickému růstu žádným úspěchem.“ I opozice, přestože je opozicí, by si měla zachovat jistou soudnost.

České státní finance se v posledních letech i díky působení vády zkonsolidovaly a po děsivých propadech schodků státního rozpočtu v letech 2009–2013 na trojciferná čísla rozpočtu, se dostaly na rozumnou úroveň. Cena státních cenných papírů, vyjádřená úrokovou měrou z nich, je jedna z nejpříznivějších v Evropě i na celém světě.