Je to důsledek strategie, kterou vláda vyjádřila i v přijatém návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2013, kde stanovila jako hlavní prioritu „zpomalit tempo růstu zadlužování státu a snížit schodek státních financí“.

Soustředila se tedy na jediný ukazatel a ostatnímu nechala takříkajíc volný průběh. Je to jako když povodeň podemele trať, ale strojvůdce se soustředí jen na studium jízdního řádu. Vláda nemůže ovlivnit zadlužování pouhými škrty, tím ho spíše zvýší, protože ekonomika ztrácí schopnost na dluhy vydělávat.

Je symbolické, že protikorupční a rozpočtově odpovědná vláda přišla na chybu v zadání až 12. června 2013, na svém posledním zasedání před pádem kvůli korupčním obviněním v týmu premiéra. To, co schválila, je pěkný pomníček politiky tupých škrtů. Oním pomníčkem za mrtvou hospodářskou politikou Nečasovy vlády je změna střednědobého rozpočtového výhledu, ve kterém se rozpočtové schodky pro nadcházející léta razantně zvyšují (jako pozoruhodný příspěvek k probíhající sněmovní debatě o rozpočtové brzdě).

Pokud tedy jde o rozpočtové schodky, podle usnesení vlády z 26. června 2012 měly činit: