Pokud však nikdo z funkcionářů krajské organizace ústecké ČSSD nebyl dosud schopen stát se na chvíli mentorem pana Šimbery, aby ten hledal i jiná řešení sestavy městské rady, ukazuje to na špatné poměry v rámci krajské organizace ústecké ČSSD.

Děsuplný propad této krajské organizace v komunálních a senátních volbách, kdy pro možné starostování jako želízko v ohni v celém Ústeckém kraji zůstal prakticky pouze Šimbera, je důsledkem téměř čtyřleté činnosti (od ledna 2011) vedení ústecké ČSSD, které kráčí od porážky k porážce. Tomuto vedení se postupně podařilo rozbít téměř vše, co jsem v letech 2005–2010 v tomto kraji politicky vybudoval.

Korupce a mafiánství, to jsou tuny másla na hlavě vedoucích funkcionářů této krajské organizace, a ty jim znemožňují zapůsobit na pana Šimberu, tak aby zvolil standardní politickou cestu. Konec konců – tou je i nepřevzetí starostenské funkce. Sám jsem po vítězných sněmovních volbách v roce 2010 rezignoval na funkci předsedy ČSSD, abych vůbec nemusel jednat s reprezentanty Věcí veřejných vedených Bártou a Johnem.