Tento přičinlivý chlapec vybudoval za několik let své činnosti impérium firem, ve kterých vystupoval jako vlastník on, či jeho rodinní příslušníci a jinak spřízněné osoby. A tento hoch se zabýval zejména získáváním veřejných zakázek. To, co dnes odkrývají média je zřejmě jen menší část celého problému.
Už v tuto chvíli je víceméně známo, že Horáček měl zásadní vliv na zakázky (ve spolupráci s vrcholným managementem) FN Na Bulovce a také v nemocnici Na Františku. Jedna nemocnice je řízená ministerstvem zdravotnictví a druhá městskou částí Praha 1. Tato poznámka je důležitá, neboť z dalšího textu vyplyne, že Horáček měl ohromný záběr také v jiných organizačních složkách státní a veřejné správy.

V Praze si vrabci cvrlikají na střeše, že Horáček „spolupracoval“ s příspěvkovými organizacemi, tzv. sociálkami hl. m. Prahy. Kromě toho pronikl také svým vlivem do příspěvkovek, sociálek ad. ve středních Čechách a údajně také ve středočeských nemocnicích. Horáčkovy firmy spolupracovaly takto i s krajskou nemocnicí v Liberci. Vlastně větší nebo menší zakázky měli také v mnoha dalších krajích.

T. Horáček zvládl technologii veřejných zakázek naprosto dokonale a využíval toho, že První chráněná dílna s. r. o., kterou vybudoval, se v posledních letech rozrostla do překvapivě velkých rozměrů a byla jakýmsi živým štemplem na veřejné zakázky. Ona totiž měla jednu obrovskou konkurenční výhodu. S ohledem na vysoký podíl zaměstnávaných osob s pracovním postižením se při porovnávaní veřejných zakázek První chráněná dílna s. r. o. velmi často, a možná vždy, dostávala při vyhodnocení zakázek v rámci tendrů na první misto, neboť se hodnota její zakázky automaticky snižovala pro potřeby posuzování o 15%.