Tato argumentace by seděla, kdyby například německý letoun Junckers v roce 1938 přelétával ašský výběžek a byl sestřelen československými letci. To by během těch několika minut, které by tato cesta trvala, ze sebe mohli letci desetkrát takové varování dispečeři vysoukat. Ale během sedmnácti vteřin, během kterých podle Turecka došlo k narušení tureckého vzdušného prostoru ruskou stíhačkou, to vlastně ani nebylo technicky možné…

Turecká letadla musela být ve vzduchu již předem, před příletem ruského letadla k hranici, protože jinak by prostě ruská stíhačka, pokud by turecká letadla po narušení vzdušného prostoru teprve vzlétala, už dávno byla na svém letišti v syrské Latakii. Takže celá akce byla Turky pečlivě naplánována a provedena.

Je potřeba z toho vyvodit několik konsekvencí

1. Členství ČR v NATO jsem vnímal jako posílení pozice ČR a zajištění bezpečnosti země jako v dějinách nikdy předtím. To však vyžaduje, aby se všechny členské země NATO chovaly alespoň přiměřeně odpovědně. Turecko se v tomto případě vydalo dobrodružnou cestou a vláčí za sebou v rámci svého neoosmanského snu celou alianci.