Podle posledních průzkumů jej podporuje 37 % Američanů. Musíme dodat jen. Protože nikdy nepamatuji, že by při nástupu do úřadu měl některý z amerických prezidentů tak slabou společenskou podporu jako nyní D. Trump. Srovnáme-li ji s 55% podporou pro odcházejícího prezidenta B. Obamu, je to rozdíl dvou váhových kategorií.

D. Trump zatím v úřadu ukazuje velkou energičnost, velké pracovní nasazení a zřejmě očekává, že to voliči časem ocení. D. Trump bude zcela nepochybně chtít za 4 roky, pokud nedojde k zásadní změně jeho zdravotního stavu, což v jeho letech není tak úplně vyloučené, usilovat o znovuzvolení. Musí tedy od prvního dne v prezidentském úřadu začít pracovat na vytváření, resp. rozšiřování své politické základny mezi občany. Dobře, vyhrál to u frustrovaných, převážně bílých Američanů napříč celou americkou společností. To znamená u dělníků, zaměstnanců i významné části střední vrstvy, která se cítí být ohrožena dosavadní politikou amerických administrativ a establishmentu.

I když Spojené státy za Obamy překonaly důsledky finanční a hospodářské krize z roku 2009 a nastartovaly slušný hospodářský růst, kdy se úroveň nezaměstnanosti rekordně snížila, nemohou být především tyto vrstvy spokojeny. Jim reálné příjmy v průměru nevzrostly. To je tedy zájmová skupina, kterou D. Trump oslovil, ve volbách získal a může si tyto voliče buď stabilizovat, nebo je také ztratit.

Aby je stabilizoval, musí se zaměřit na podporu hospodářského růstu a vytváření dalších pracovních příležitostí, zejména těch dobře placených. Vláda USA musí najít mechanismus, systém, jak „donutit“ americké firmy k tomu, aby investovaly své zisky, třeba i ze zahraničí, v USA. A naopak vytvořit prostor pro zahraniční investory, aby byli ochotni investovat právě v USA.