Velkou měrou se na tomto podílel prezentovaný názor městského právního oddělení, že po úmrtí daného člověka čestné občanství automaticky zaniká. Tento výklad jde ale proti běžné praxi jiných měst, která čestná občanství odnímají i “posmrtně”. Příkladem z poslední doby jsou například Pardubice či Chrudim, čestné občanství Klementu Gottwaldovi již dříve zrušili v Jihlavě, Vyškově, Zlíně a dalších městech. Také podle stanoviska ministerstva vnitra zákon neupravuje odejmutí čestného občanství ani jeho právní osud po smrti oceněných osob. Je to zcela v kompetenci zastupitelstva obce. A Třebíč žádný předpis ani postup, že čestné občanství úmrtím zaniká, nemá.
Podle ustanovení § 84 odst. 2, písm. t) zákona č. 128/2000 Sb., je zastupitelstvu obce vyhrazeno udělovat a odnímat čestné občanství a ceny obce, více to zákon nespecifikuje. Upřímně jsem nečekal, že se rada města k tomuto bodu postaví poněkud alibisticky a v momentě, kdy zjistí, že jsem návrh právně dostatečně nespecifikoval, tak hlasovat nebudou. Na příštím zastupitelstvu proto předložím návrh opakovaně s vědomím, že bude v souladu se všemi legislativními předpisy a všem bude jasné, o kterého Klementa Gottwalda jde.
Smyslem udělení čestného občanství by měly být zásluhy o rozvoj vlasti a zejména pak města, o propagaci jeho dobrého jména. V uvedeném případě Klementa Gottwalda, který získal čestné občanství v roce 1945, se jednalo o udělení občanství v souvislosti s aktuální politickou situací a poválečnými náladami ve společnosti. Je třeba zdůraznit, že jmenovaná osoba je s odstupem času vnímána negativně jako ti, kteří se svými činy v 50. letech minulého století provinili proti lidskosti.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
