Jedním z prvních poznatků bylo, že každý člověk přichází na svět s jasně danou výbavou vloh, znaků a vlastností, které společně tvoří jedinečnou lidskou bytost. Některé můžeme rozvíjet, některé i měnit, ale některé změnit nelze, a tím je sexuální orientace. Tady se karty prostě znovu nerozdávají. A to rozlišuji vrozenou sexuální orientaci a sexuální chování, které můžeme tedy opět změnit. Bez ohledu na orientaci je vedle pudu sebezáchovy základním pudem pud zachování rodu.
Sebelépe materiálně i personálně vybavené ústavní zařízení s tím nejsofistikovanějším výchovným programem může jen minimalizovat škody, ale nemůže dítěti vtisknout matrici vztahů k lidem věcem, světu i k sobě samému. Děti, které prošly ústavní výchovou, bojují s jejími následky celý život. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí nastavil nová pravidla pro náhradní péči, která počítá s omezením ústavní výchovy a posílení péče v rodině. Jsem konservativní politik a konzervativní je, aby dítě vyrůstalo v rodině, ne v ústavu. Nesdílím obavy, že homosexuální pár poskytuje dítěti jen jeden vzor chování, buď mužský, nebo ženský. Homosexuální rodina je široká svými dědečky, tetičkami, bratranci, neteřemi, sourozenci a přáteli. Takováto rodina disponuje nejrůznějšími modely a vzory lidského chování jako kterákoli jiná. Pokud individuální láskyplná pozornost a péče v rodině probíhá v atmosféře vzájemné důvěry, sdílení, sounáležitosti, pochopení a tolerance mezi partnery, dostává dítě do dalšího života pevný základ, který mu umožní obstát i v nejtěžších životních situacích.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

