Pekarová Adamová (TOP 09): Navrhujeme zavést možnost korespondenční volby

Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve změn pozdějších předpisů, tedy sněmovní tisk 217. Tento sněmovní tisk, tento zákon předkládá celkem 29 poslanců z pěti poslaneckých klubů.

Hlavním smyslem a cílem novely je zavést v českém volebním systému možnost distančního hlasování, tedy tzv. korespondenční volby. Volební právo obecně je jedním ze základních práv, které je zakotveno právními předpisy té nejvyšší síly, a to jak Ústavou České republiky, tak také Listinou základních práv a svobod. Listina pojímá volební právo jako základní ústavní právo umožňující občanům podílet se na správě věcí veřejných svobodnou volbou svých zástupců. Volební právo je chápáno jako individuální.

Děkuji vám, pane předsedající. Volební právo je chápáno jako individuální. Každý má možnost se rozhodnout, zda se voleb zúčastní. Stát je garantem a nástrojem ochrany výkonu tohoto práva. Předpokladem funkčního volebního zákona, splňujícího zadání stanovených principů, by tedy měla být konstrukce, která umožňuje skutečně se voleb účastnit a nevytváří procesní ani jiné bariéry pro jeho uplatnění, třeba bariéry územní. Pro české občany, kteří se v době voleb nacházejí nebo dlouhodobě žijí v zahraničí, však existují procesní, ale také třeba finanční bariéry, které jim jejich výkon volebního práva značně komplikují nebo zcela znemožňují.

Ačkoliv je nyní ze zákona hlasování v zahraničí umožněno při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě Prezidenta republiky, a to ve volebních místnostech, které jsou zpravidla zřizovány na zastupitelských úřadech, je možnost hlasovat v zahraničí pouze na zastupitelských úřadech kritizována, a to zejména s ohledem na značné vzdálenosti pro voliče při cestě na zastupitelský úřad, a to zejména v těch rozlehlejších státech jako jsou např. Spojené státy americké, Kanada, Rusko atd., ale samozřejmě i v těch menších, kam se mnohdy musí volič dopravit ještě navíc dvakrát, a to při podání žádosti o zápis do zvláštního seznamu a pak při samotném hlasování.

Proto navrhujeme zavést možnost korespondenční volby, která by tyto bariéry odstranila. Možnost volit korespondenčně je tradiční např. právě ve Spojených státech amerických, Kanadě nebo Austrálii. V těchto zemích je shodou okolností silné zastoupení našich spoluobčanů. O to méně je pro mne přijatelný stav českého volebního práva, který pro ně bez možnosti korespondenční volby vytváří faktické technické překážky účasti ve volbách. Dám příklad. Cesta mnohdy v těchto zemích může mít stovky i tisíce kilometrů, znamená to tedy třeba koupi letenky a ještě k tomu - jak jsem zmínila - nadvakrát, protože je nutné se tedy dostavit na zastupitelský úřad nejdříve k zápisu při podání žádosti a pak při samotném hlasování. A při takových volbách jako jsou třeba prezidentské, samozřejmě jsou dvoukolové, to ještě znamená dvojnásobek cest.

O tom, že nejde o netradiční institut, svědčí skutečnost, že v Evropské unii umožňuje svým občanům volit korespondenčně hned 24 zemí jako např. Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko nebo Rakousko, stejnou možnost mají také občané Estonska, Litvy, Slovinska či Slovenska. Ve světě v řadě zemí, které jsem zmínila, funguje tato forma hlasování bezpečně už po desítky let. Korespondenční volbu navrhujeme zavést ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, do voleb prezidentských a do voleb do Evropského parlamentu, zde však s tou výjimkou, že volby do Evropského parlamentu nebudou probíhat na zastupitelských úřadech. Hlavním záměrem předkladatelů je umožnit zjednodušení hlasování nejen pro české občany žijící v zahraničí, ale i pro ty, kteří tam studují, pracují, např. i v různých institucích, zastupují tak Českou republiku a přitom pak nemají možnost je zúčastnit voleb.

Navrhovaná úprava počítá s tím, že by zůstala zachována i možnost vydávání voličských průkazů pro hlasování v místech mimo volební okrsky, kde je volič veden ve zvláštním volebním seznamu. Stejně tak zůstává zachována i možnost osobního hlasování ve volebních místnostech v České republice a na příslušných zastupitelských úřadech, došlo by tak k rozšíření možnosti výkonu volebního práva.

Navrhovaná právní úprava nezavádí možnost korespondenčního hlasování při volbách do Senátu. V této souvislosti by bylo třeba řešit problematiku příslušnosti voliče do senátního volebního obvodu, který by znamenal větší administrativní zátěž v rámci určování volebního okrsku, další omezení by se pak týkala občanů, kteří nemají pobyt na území České republiky. Kvůli časovému omezení by nemohla být umožněna volba do druhého kola senátních voleb. Nemožnost korespondenčního hlasování v tomto případě je dána lhůtami, které jsou podle stávající volební úpravy ohraničeny 90 dny pro celý volební proces. Zavedení korespondenčního hlasování např. ve druhém kole voleb do Senátu by předpokládalo prodloužení volebního procesu tak, aby mezi prvním a druhým kolem voleb bylo možné zabezpečit rozeslání hlasovacích lístků voličům. Stejně tak v případě zkrácení lhůt při doplňovacích a opakovaných volbách a opakovaném hlasování by nebylo technicky možno korespondenční hlasování organizačně technicky zabezpečit.

Zajištění korespondenčního hlasování ve druhém kole prezidentské volby je provedeno v návrhu tak, že budou doručeny volební lístky voliči, tedy celé sady, dvakrát pro obě kola prezidentské volby. Korespondenční hlasování bude podmíněno žádostí voliče o tento způsob hlasování, kterou musí adresovat zastupitelskému úřadu, kde je veden v seznamu voličů. Žádat o tento způsob hlasování může osobně či písemným podáním opatřeným úředně ověřeným podpisem voliče, dále prostřednictvím elektronického podpisu či v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky.

Zastupitelský úřad voliči vydá osobně nebo do vlastních rukou zašle hlasovací lístky a volič pak vybraný, popřípadě upravený, hlasovací lístek zašle na adresu zastupitelského úřadu, která bude již předem předepsána na doručovací obálce. Při zaslání hlasovacího lístků zpět bude na úvaze voliče, zda zašle doručovací obálku doporučeně nebo běžným způsobem. Doporučené doručování v zahraničí by mohlo činit v některých zemích, které tento zvláštní způsob doručování neznají, problémy. Předání doručených obálek zvláštní okrskové volební komisi zajišťuje již sám zastupitelský úřad.

Samotná volba pak podle návrhu vypadá následovně. Spolu s hlasovacími lístky úřední a doručovací obálkou je voliči zaslán identifikační lístek, který obsahuje předem vyplněné údaje o volebním obvodu nebo volebním kraji a voličem vyplněné údaje, které jsou nezbytné k jeho identifikací zvláštní okrskovou volební komisí, ta pak na základě toho učiní záznam do výpisu ze zvláštního seznamu.

Na identifikačním lístku volič svým podpisem pod předtištěným prohlášením potvrdí, že hlasuje osobně a že v den hlasování je občanem České republiky, což je praktické zejména u voličů s bydlištěm v zahraničí, kteří hlasují korespondenčně, neboť u nich existuje možnost, že od okamžiku, kdy žádali o zápis do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu a prokazovali státní občanství České republiky, toto občanství pozbyli. O způsobu korespondenčního hlasování bude volič informován informačním letákem. Celý proces korespondenčního hlasování je upraven tak, aby byly zachovány základní principy volebního práva, především princip tajnosti a rovnosti hlasování.

Tajnost hlasování bude zaručena samostatnou obálkou, ve které bude zalepený hlasovací lístek. Tato zalepená obálka se vloží do doručovací obálky spolu s identifikačním lístkem. Doručovací obálka musí být nadepsána slovy Korespondenční volba. Poté, co obálka dorazí na zastupitelský úřad, bude uschována na místě, který k tomuto účelu vyhradí vedoucí zastupitelského úřadu. O všech doručených obálkách je vedena evidence. Zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování na území České republiky před zahájením sčítání hlasů otevře doručovací obálky, které byly zvláštní okrskové volební komisi předány příslušným zastupitelským úřadem. Podle přiloženého identifikačního lístku voliče učiní zvláštní okrsková volební komise u tohoto voliče záznam ve výpisu ze zvláštního seznamu o tom, že volič hlasoval korespondenčně. Zvláštní okrsková volební komise dále zaznamená, do jakého volebního kraje nebo volebního obvodu volič hlasoval, identifikační lístek přiloží k tomuto výpisu a úřední obálku vhodí do volební schránky. Pokud zvláštní okrsková volební komise podle záznamu ve výpisu ze zvláštního seznamu zjistí, že volič již hlasoval ve volební místnosti, tzn. nikoliv distančně, ale osobně, odloží doručovací obálku spolu s úřední obálkou, kterou přelepí, aby byla zachována tajnost hlasování, a identifikačním lístkem s vyznačením důvodu takového postupu k volební dokumentaci.

Během debat o zavedení korespondenční volby se často setkáváme s argumentem resp. obavou, aby nedocházelo k manipulaci s vůlí voliče a byla garantována svoboda korespondenční volby. Za tímto účelem je možné do budoucna zavést také speciální kvalifikovanou podstatu trestného činu, která bude navazovat na dosavadní právní úpravu obsaženou v ustanovení § 351 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, obsahující trestný čin maření přípravy a průběhu voleb a referenda. Jenom podotýkám, že náš návrh se této úpravě nevěnuje. Zmiňuji to jako možnost v případě opravdu velkých obav právě s manipulací vůlí voliče.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, po zavedení distanční volby volá samozřejmě veřejnost. Spolu s dalšími kolegy, většinou to byli předsedové poslaneckých klubů nebo straničtí odborníci, kteří se problematikou této formy volby zabývají, jsem před necelými třemi týdny převzala společné prohlášení autorů petic za zavedení systému korespondenční či elektronické volby pro občany České republiky žijící v zahraničí. Pod těmito peticemi jsou podepsáni Češi žijící mimo Českou republiku v Evropě i v dalších zemích a také přední čeští vědci a akademici, kteří právě často v zahraničí působí. Pro ty z vás, kteří se nemohli předání účastnit, mám případně k dispozici několik archů těchto prohlášení a ráda vám je samozřejmě poskytnu. Mám zde také průzkum veřejného mínění, který zpracovala společnost Median pro Institute for Democracy 21, ze kterého vyplývá, že tři čtvrtiny Čechů by umožnily volit korespondenčně jak krajanům v zahraničí, tak všem, kteří jsou v době voleb mimo své trvalé bydliště.

Náš návrh předpokládá tedy zavedení korespondenční volby pro lidi v zahraničí, ale samozřejmě slýchám často výhrady, že by bylo vhodné jej rozšířit i pro občany v České republice případně nahradit tímto způsobem systém volebních průkazů. Nicméně to náš návrh neobsahuje. Omezili jsme se pouze na zahraničí.

Musím zmínit, že vláda tomuto návrhu dala neutrální stanovisko a těším se tedy na debatu. Věřím, že tento návrh má velký význam pro Českou republiku a její občany, nejenom ty desítky a dokonce statisíce spoluobčanů žijících v zahraničí, ale pro nás všechny, může zvýšit důvěru lidí v zastupitelskou demokracii. A věřím, že bychom se mohli po těch mnoha letech, kdy se o zavedení korespondenční volby pouze debatuje, konečně posunout k tomu reálnému kroku jejího zavedení, protože opravdu jsme jedni z posledních, kteří ji stále ještě nemají.

Dovoluji si vás tedy požádat o podporu našeho návrhu, pod kterým jsou podepsáni poslanci napříč politickým spektrem, a o jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.