Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená veřejnosti. Projednáváme mimořádnou věc. Nouzový stav je ze své povahy zcela mimořádný a měl by tedy trvat opravdu jenom naprosto nezbytně dlouhou dobu. Odůvodnění každého dalšího dne z této mimořádné situace, tedy nouzového stavu, by mělo být tedy precizní a skutečně velmi dobře zpracované.

Musím ale konstatovat, že ten materiál, který jsme všichni dostali k dnešnímu projednání, je naprosto nedostatečný a důležité informace neposkytuje. Opravdu řada z těch dat, která tam jsou, jsou sice veřejně dostupné vytisknuté tabulky, ale opravdové taxativní vyjmenování těch kterých opatření, která ještě budou nadále dle nouzového stavu muset platit, a o která tedy žádá Sněmovnu vláda, ta tam uvedena vůbec nejsou. Já musím ocenit - a jsem ráda, že vystupuji vlastně až teď, když už zaznělo i vystoupení pana ministra vnitra, protože jediný on se aspoň snažil ve své řeči více zdůvodnit, proč je tedy dle jeho názoru a názoru jeho ministerstva nouzový stav v tuhle chvíli ještě stále nutný, ale i ten jeho výčet, který tady četl, a který byl tedy stanoviskem, právním stanoviskem k rozhodnutí soudu, tak řadu informací právě neobsahoval.

Neobsahoval přehledně, úplně a zcela bez nějakých, řekněme podmínek to, co v tuto chvíli skutečně vláda považuje za nezbytné udržet. My se tady totiž pořád pohybujeme stále jenom v určitých vždycky příkladech, uvede se jeden, dva, a nikdy nemáme tuto informaci skutečně kompletní. My bychom rádi, aby černé na bílém skutečně tohle před námi dneska stálo, protože jinak tady pouze lovíme informace z jednotlivých vystoupení, z jednotlivých usnesení, webu a také z rozhovorů, které jsou v médiích. A to je přece pro tak zásadní rozhodování naprosto nedostačující a nepřijatelné.

Já už, když jsme projednávali minule nouzový stav, ale i když jsme měli to jedno z mála setkání, které proběhlo mezi vládou, resp. panem premiérem a opozicí, jsem dávala svůj návrh, a totiž, aby opravdu vznikl jeden web, jedna adresa, na které všichni občané a samozřejmě tím pádem i my, získáme kompletně veškeré informace. A opravdu takovou srozumitelnou formou a takovým vyčerpávajícím způsobem, že nikdo nebude moci muset tápat. Je to i teď velký požadavek všech poškozených ze strany podnikatelů a živnostníků, ale samozřejmě je to i požadavek všech těch, kteří jsou třeba zaměstnanci a mají potřebu nějaké pomoci, aby věděli, na koho se mají obracet, o co mají žádat, o co mohou žádat, aby měli kompletní výčet těch podpor, které existují. A bohužel do dnešního dne takovéto jedno úložiště těchto všech informací neexistuje.

Bylo by to přitom to nejmenší a to nejjednodušší, co může vláda udělat. Obecně data a informace jsou v rozhodování o něčem tak zásadním jako je prodloužení nouzového stavu a jako jsou věci, které se týkají opatření v boji proti epidemii, jsou naprosto klíčová. A jak ukazuje kauza včerejšího dne, tak bohužel se nedostávají ani těm, kteří jsou v jednotlivých týmech, jsou poradními týmy vlády. Pak se tedy ptám, když ani ti, kteří jsou osloveni k takovéto spolupráci se jich nedočkají a místo toho se dočkají zabouchnutí dveří, jak k tomu přijde veřejnost, občané, kteří mají samozřejmě taktéž právo na tato data a informace, mají právo je znát. Na základě čeho vláda rozhoduje? Dám příklad. Minulý týden jsem chtěla, abychom zařadili bod o chytré karanténě. Opravdu mi šlo o to, abychom se tady dozvěděli více informací o tom, jak pilotní projekt dopadl. Jak tedy můžeme s tímto nástrojem, který je uváděn často jako zcela klíčový proto, abychom mohli opatření postupně uvolnit a vrátit se aspoň k částečně normálnějšímu životu, tak jak tedy dopadl?