Pekarová Adamová (TOP 09): Prezident by měl jít příkladem v dodržování norem

26.09.2019 18:21

Projev na 34. schůzi Poslanecké sněmovny 26. září 2019 k Žádosti Senátu o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby proti prezidentu republiky Miloši Zemanovi k Ústavnímu soudu pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku podle čl. 65 Ústavy ČR

Pekarová Adamová (TOP 09): Prezident by měl jít příkladem v dodržování norem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová

Vážení páni senátoři, vážení poslanci, poslankyně, vážené torzo vlády,

mně na úvod taktéž nedá a budu reagovat na paní ministryni, na její slova, totiž že mně také přicházejí různé zprávy na různé kanály, ať už je to e-mail a další. A třeba jedna z nich byla, jak to můžeme vydržet poslouchat. Musím říct, že se s tím občas ztotožňuji. A zejména pak ve chvíli, kdy jsme třeba poslouchali předsedu poslaneckého klubu ANO, který tady předvedl vůči senátorům nesmírně, nesmírně trapný útok.

A já se jim vlastně jménem nás, těch, kterým se to nelíbí, chci omluvit. (Poslanec Faltýnek hovoří z místa.) Prosím, takhle se spolu tady nehovoří, prostřednictvím předsedajícího. Mohl byste se to po těch letech už naučit.

Děkuji. Existuje spoustu dobrých důvodů, proč bychom měli být hrdi na Českou republiku a na lidi, kteří jí svými činy dělají dobré jméno v zahraničí. A existuje také několik důvodů, které pocity hrdosti nevyvolávají. Jedním z nich je i ten, že jsme po třiceti letech demokracie v této zemi poprvé svědky naprosto výjimečné situace, kterou je ústavní žaloba na prezidenta republiky. Žaloba, která je dle názoru naprosté většiny expertů na ústavní právo odůvodněná a opodstatněná. Žaloba, která nám nikomu nedělá radost, jelikož již ze své podstaty upozorňuje na morální chaos současné české společnosti záměrně nastolený částí nezodpovědných politiků v čele s prezidentem země. Žaloba, jejíž projednání je však nyní zcela zásadní pro jasné nadefinování toho, kam až se svými pravomocemi může hlava státu zajít a jak určující je pro faktické naplňování základního zákona této země aktuální politický rozmar.

Je zcela nezanedbatelné, že žaloba obsahuje ne jeden, ne tři, ale hned osm klíčových bodů, na kterých je postavena. Miloš Zeman se totiž systematicky a kontinuálně ve své prezidentské funkci snaží držet otěže exekutivní moci pevně v rukou a dopomáhá mu k tomu do velké míry i neschopnost a někdy až směšná servilita vládních politiků v čele s premiérem, kteří v obavách o svoji další budoucnost, nejenom tu politickou, jdou na ruku tomuto postupu. Prakticky je tak zde naplňován formát poloprezidentského systému, který se opírá o umělou legitimitu postavenou na absolutním počtu hlasů ve volbách, která však nikomu neukládá právo obcházet Ústavu a na hlas lidu se přitom odkazovat. Ať už se jmenuje Miloš Zeman, nebo jakkoliv jinak.

Příkladem neústavního chování je mimo jiné svévolně jmenování vlády tzv. odborníků v roce 2013, kterou vedl Jiří Rusnok a která zde vládla více než sedm měsíců, aniž by alespoň na vteřinu měla šanci získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Vláda těchto odborníků však nebyla ničím jiným než vládou kamarádů Miloše Zemana. Uspěli tak ti, kteří se kvalifikovali svou loajalitou k prezidentovi země, namísto těch, kteří disponovali parlamentní většinou a nabídli vládní řešení na politické úrovni. Tak jako mnohokrát předtím a koneckonců i mnohokrát poté se potvrdilo, že k dovršení vrcholných exekutivních funkcí v této zemi pak stačilo jediné - vlísat se do přízně Miloše Zemana.

A na podobném principu pak stojí i další skutky žaloby, založené například na odmítnutí jmenování ministrů dle osobních sympatií prezidenta, byť je tato pravomoc dána jasně předsedovi vlády. Ten ovšem svojí nečinností před prezidentem i určitým panáčkováním rovněž legitimuje jeho neústavní chování. Posledním příkladem bylo absurdně komediální představení s nejmenováním pana Šmardy ministrem kultury, které nás chtě nechtě provázelo celé letošní léto.

Důležitou součástí žaloby, na kterou bych ráda upozornila, je i chování a činy prezidenta v oblasti zahraniční politiky. V naprostém rozporu s oficiální politikou vlády, což je podstatou tohoto bodu žaloby, totiž současný prezident zastává postoj, který je vstřícný k autoritativním režimům a podlamuje naši důvěryhodnost tam, kde máme opravdové spojence, v Evropské unii a v NATO. Letos na jaře prezident prohlásil, že je agentem České republiky. Poněkud příznačně se tak stalo pro ruskou agenturu v jednom rozhovoru. Ta sídlí v zemi, která má z prezidentova dlouhodobého vystupování a názorů neskrývanou radost. Pokud tak tento agent z České republiky působí jako hlavní nástroj ruské propagandy směrem ke střední Evropě, nedělá svoji práci příliš dobře. A nechceme snad tolik, pokud si přejeme mít prezidenta, jehož nejsilnější stránkou není poklonkování Číně a Rusku s proklamovaným cílem efektivní ekonomické spolupráce a diplomacie, která za sedm let přinesla více řečí než reálných činů. Možná se pletu, ale třeba se brzy podaří prodat do Číny pár prvních traktorů.

Za neméně důležité, možná dokonce ještě důležitější než naplnění faktických bodů, na kterých žaloba stojí, považuji to, jak symbolická je a jakou zprávu vysílá české společnosti. Prezident by měl jít příkladem všem občanům v dodržování norem, na jejichž nohou stojí duch moderní české státnosti. Místo toho ale střílí Ústavu do obou kolen. Dává naprosto jasně najevo, že pokud jste bezmezně loajální správným lidem, vyplatí se vám to. Pokud se snažíte obcházet pravidla, vyplatí se vám to. Pokud nastolíte režim rozděl a panuj, vyplatí se vám to.

A tohle je věc, kterou jako Poslanecká sněmovna svým hlasováním o projednání žaloby stále můžeme změnit. Můžeme nabídnout určitý symbol a aspoň částečně zbavit společnost pocitu apatie a zmaru, která je nejlepším podhoubím pro ty, kteří to s naší zemí nemyslí dobře.

Miloš Zeman se v současné době těší velké podpoře veřejnosti, což je fakt, který nelze přehlížet. A právě tato důvěra ho zavazuje k tomu, aby se choval zodpovědně, šel příkladem a ctil zákony této země, nikoliv aby je využíval ke svému prospěchu, k prosazení svých politických cílů nebo k odměnění těch, kteří mu v naplňování jeho ambicí pomáhají. Pokud takto nečiní, je na nás, abychom se ozvali a udělali vše pro to, aby byl s důsledky svých činů konfrontován. Tuto konfrontaci už ze své podstaty ale nemůže realizovat Poslanecká sněmovna. Tu může realizovat Ústavní soud. Ten je k tomu povolán. My však musíme být ti, kteří tomuto rozhodnutí nebudou stát v cestě. TOP 09 tak učiní a já vás žádám, abyste tak učinili také a nechali rozhodnout Ústavní soud.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Schillerová (ANO): Dnešním dnem se celá pětikoalice stala definitivním spolupachatelem

17:04 Schillerová (ANO): Dnešním dnem se celá pětikoalice stala definitivním spolupachatelem

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 19. dubna 2024 k migračnímu paktu.