Naštěstí jsme právě před pár týdny přímo na Vysočině našli další naději v tom, že tato doba nebude zapomenuta. Touto připomínkou se stal osud faráře Josefa Toufara, jehož tělo bylo konečně po 65 letech vyzdviženo z hromadného hrobu a pohřbeno v Číhošti. Uložení jeho ostatků se účastnilo přes dva tisíce lidí a řada mladých poutníků do Číhoště přišla pěšky nebo na kole z velké dálky.

Ukazuje se, že Josef Toufar dokáže oslovit i dnešní generaci. Možná o to víc, že v jeho případě nijak plánovaně nebojoval proti tehdejšímu režimu. To hlavní a jediné, co udělal, bylo, že svůj život prožil upřímně a lidsky a ani když ho bili, nezradil pravdu a svou víru. Jeho příklad ukazuje, že tehdejší režim se nemstil jen na svých „nepřátelích“, ale že zabíjel i nevinné lidi – jen proto, že se bál údajného negativního vlivu církve na kolektivizaci venkova. To je známka každého totalitního režimu. Takový systém se skrytě obává a jakéhokoliv odpůrce byť smyšleného likviduje.